Alergická rýma může u dětí zkomplikovat rýmu infekční
Alergická rýma se u dětí vyskytuje jen zřídka jako jediné onemocnění. Většinou je doprovázena dalšími projevy alergie a souvisejícími onemocněními.
Ráj pro bakterie
Sliznice změněné alergickým zánětem jsou oteklé, dochází k nadprodukci hlenu, a tak jsou snadno ucpány vývody nosních dutin. Zhoršena je i ventilace středouší Eustachovou trubicí. Při ztíženém odtoku sekretů z dutin a středouší je virům a bakteriím poskytnuta delší doba k přichycení na sliznici a to se projeví častějšími infekcemi. Alergický zánět také přímo vede k zvýšení slizničních receptorů pro viry.
Když zlobí nosní mandle
Reakcí na opakované infekce v oblasti dutin, uší a nosohltanu je zduření lymfatické tkáně, která je uložena v nosohltanu. Říkáme jí nosní mandle. Celá situace je tím opět jenom zhoršena. Dítě trvale dýchá otevřenými ústy. Je vyřazen nosní filtr a chladný, suchý a nepředčištěný vzduch se dostává rovnou do průdušek. U astmatiků to může vyvolávat záchvaty astmatu a výrazně zhoršovat jeho průběh. V průduškách astmatika se dějí obdobné procesy jako ve sliznici nosu. Otéká sliznice a zvyšuje se tvorba hlenu. Při podráždění dochází ke stažení průdušek, pacient obtížně dýchá, má akutní záchvat astmatu. Náchylnost k infekci je v průduškách neléčených astmatiků také větší.
Porucha imunity, nebo alergie?
Často se proto tyto děti dostanou do ambulancí imunologů a alergologů s podezřením na poruchu imunity, nikoliv na alergii. Podrobným vyšetřením je většinou vážná porucha imunity vyloučena a po léčbě alergie a astmatu pacient postupně přestává být nemocen, rýma i kašel mizí a stejně tak i častá nemocnost.
V případě výrazného zvětšení nosní mandle ale většinou léčba medikamentózní nestačí a je nutné její chirurgické odstranění. Pokud se tak nestane, trvá stabilizace astmatu a léčba zánětů středouší mnohem déle a může dojít i k rozvoji nevratných změn v průduškách nebo trvalé poruše sluchu.
Často nemocné dítě, které má v rodině alergiky a příčina jeho nemocnosti není z běžných vyšetření zjevná, proto patří do rukou odborníka – alergologa a klinického imunologa, ORL lékaře, někdy i dětského plicního lékaře.
(van)
Zdroj: Lack, G., Ja Allergy Clin Immunol, 2001, 108, S1, s9–s15.
