Alergie

  • Redakce uLékaře.cz
  • 5.10.2009
  • Aktualizace: 5.10.2009
  • Bez alergie
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na neškodné látky v okolním prostředí. Většina z nás si pod pojmem alergie představí některý z jejích projevů: kýchání, svědění a ucpání nosu (sennou rýmou), svědění a zarudnutí očí (zánět spojivek), ekzém, kopřivky, kašel, dušnost, hvízdání (astma). Nějakou formou alergie trpí v naší republice přes 2 miliony lidí.
Nějakou formou alergie trpí v naší republice přes 2 miliony lidí
Nějakou formou alergie trpí v naší republice přes 2 miliony lidí

Imunitní systém nás chrání před nebezpečím

Imunitní systém je něco jako naše maminka. Musí umět rozpoznat, co je pro nás nebezpečné, čemu se máme bránit, a naopak co je prospěšné a co má naše tělo přijmout a nebránit se tomu. Například potraviny nebo bakterie normální mikroflóry sliznic. Také si musí umět udržet pořádek ve vlastním těle, nedovolit buňkám zvlčit a staré a nepotřebné odstraňovat.

Imunitní systém se dá také s trochou nadsázky přirovnat k armádě, která se skládá ze skupin dobře vycvičených specialistů. Každá skupina má svůj zvláštní úkol, ale velmi důležitá je spolupráce jednotlivých skupin. Činnost celé armády musí být pečlivě řízená a koordinovaná. Zvláštností této buněčné armády je to, že nemá velitele, a sama se řídí pomocí složité sítě mnoha chemických látek.

Imunita prostě reguluje dění v našem těle. Další regulační systém je endokrinní, tedy hormonální, a nad vším bdí soustava nervová. Všechny tyto systémy jsou ale těsně propojeny a vzájemně se ovlivňují. Dalo by se použít přirovnání ke kybernetické síti. Někdy má navrch ten, někdy onen, pokud ale vše funguje a vzájemně se dohodnou a spolupracují jako v demokratickém státě, je to vždy ku prospěchu celého organismu.

Co je alergen?

Alergen je látka, která vyvolává alergickou reakci. V podstatě to může být jakákoliv látka, která je schopna vyvolat imunitní odpověď. Alergeny podle výskytu můžeme rozdělit na venkovní (pyly, spory plísní) a vnitřní (roztoči, domácí zvířata, švábi). Další nestejnorodou skupinou tvoří potravinové alergeny, zvířecí jedy, chemikálie a léky.

Stále není zcela jasné, proč některé látky vyvolávají alergie a jiné ne, a také proč na alergen nereaguje každý alergicky. Nejdůležitějším faktorem určujícím možný vývoj alergie je dědičnost. Pokud je někdo z rodičů alergik, je zvýšená pravděpodobnost alergie pro dítě.

Jaký je princip alergické reakce?

Imunitní systém zdravého člověka tvoří množství protilátek proti škodlivým vetřelcům. Neškodných látek si organismus zdravého jedince nevšímá, jeho imunitní systém je k nim lhostejný. Alergik má ale dědičnou vlohu tvořit speciální protilátky imunoglobuliny E (IgE), i proti neškodným látkám, alergenům.

 

Po prvním kontaktu s alergenem začne imunitní systém alergika tvořit IgE protilátky. Ty kolují v krvi do té doby, než naleznou "své" buňky. Jsou to žírné buňky, hojně rozeseté ve sliznicích dýchacích cest a zažívacího traktu.

IgE protilátky se navěsí na žírné buňky a číhají na svůj „známý“ alergen. Každý typ IgE má specifický "radar" na jednotlivý alergen. Proto jsou někteří lidé alergičtí pouze na kočičí alergen (mají pouze IgE protilátky proti kočičímu alergenu), jiní jsou alergičtí téměř na vše, protože mají různé typy IgE protilátek.

Při dalším setkání a alergenem je alergen zachycen radary IgE protilátek na žírných buňkách. Signál o této události je přenesen do nitra žírné buňky, a ta reaguje uvolněním chemických působků (mediátorů) do svého okolí. Nejdůležitějším z nich je histamin.

Histamin a jeho role

Histamin a ostatní uvolněné látky již přímo způsobují příznaky alergie – otok sliznic, svědění, kýchání, hvízdání a další. Přitahují také do místa reakce další imunitní buňky, a tak alergický zánět stále udržují v chodu.

Aby mohl histamin spustit projevy alergie, musí být navázán na příslušný receptor. Pro alergickou reakci jsou nejdůležitější histaminové receptory 1. typu (H1 receptory). Po jejich obsazení histaminem dochází ke stažení průdušek, zvýšení tvorby hlenu, zvýšení propustnosti cév.

Receptory H1 jsou také na nervových zakončeních, která se bohatě větví pod sliznicemi a kůží. Jejich podráždění vede informaci do mozku, výsledkem je pocit svědění a dráždění sliznice nebo kůže. Z podrážděných nervových zakončení se však také uvolňují látky, které zpětně působí na sliznici a kůži a podporují alergický zánět. Je tak udržován bludný kruh alergické reakce.

Kromě histaminu uvolňuje žírná buňka při okamžité reakci i mnoho enzymů, které štěpí bílkoviny, a tak ovlivňují jejich původní funkci, většinou také ve smyslu podpory alergické reakce. Dalšími působky, které se při alergické reakci teprve v žírných buňkách tvoří, jsou takzvané leukotrieny a prostaglandiny. Musí být nejprve vytvořeny, jejich účinek se tedy projeví až za několik hodin po reakci, ne okamžitě, jako je tomu u histaminu. Také tyto působky podněcují alergickou reakci.

Život bez imunity

Některá onemocnění (například AIDS) a léky (imunosupresiva) potlačují lidskou imunitu. Člověk si pak nedokáže poradit s vetřelci a parazity, kteří se rádi přiživí na bohatství a energii lidského těla. Jsou to samozřejmě bakterie a viry, ale také plísně, kvasinky a houby. Nejrůznější prvoci a i větší parazité. Proti těm všem zasahuje každodenně náš imunitní systém, a pokud to dělá dobře, vůbec si nevšimneme, že na nás někdo útočí.

Líbí se vám článek?
+4 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Belobaza je krém pro každodenní péči, ochranu a regeneraci suché, citlivé a podrážděné pokožky.

 celý článek

x