Alergikům může způsobit potíže i zima
Zima, to nejsou jen sněhové radovánky. Nejednomu alergikovi může připravit krušné chvíle. I na chlad totiž mohou citliví jedinci špatně reagovat.
Chladová alergie se nejvíce projevuje jako chladová kopřivka a tzv. angioedém. Nízké okolní teploty ale mohou vyvolávat i další onemocnění. Dalšími alergickými projevy mohou být chladová hemoglobinurie nebo oddálená chladová kopřivka a familiární chladová kopřivka.
Příznaky nemocí jsou ve všech případech spouštěny chladem. U dvou posledně jmenovaných onemocnění jde o vrozené poruchy genů pro regulaci imunitních pochodů. U chladové hemoglobinutrie je příčinou tvorba protilátek proti krvinkám, které způsobí jejich narušení při nízkých teplotách, a tak dochází k rozpadu krvinek a uvolnění červeného krevního barviva, které je dále z krve filtrováno do moči.
#IMG#Zimní bezvědomí
Získaná chladová kopřivka je poměrně častým typem kopřivky. Je čtvrtou nejčastější formou chronické kopřivky. A jak ji poznáte? Po kontaktu s chladem dochází k tvorbě kopřivkových pupenů na kůži i na sliznicích. Příznaky jsou naštěstí většinou omezeny jen na kůži přímo vystavenou chladu. Při větším prochladnutí může ale dojít až k celkové reakci s bolestí hlavy, dušností, poklesem tlaku a nakonec i ztrátou vědomí. Takový stav může být vyprovokován například plaváním v chladné vodě. Při konzumaci chladných jídel a nápojů hrozí otok hrtanu a udušení.
Seveřané v ohrožení
Onemocnění většinou postihuje mladé dospělé, do pěti let od začátku příznaků dojde u poloviny pacientů k výraznému spontánnímu zlepšení. Ženy jsou postiženy dvakrát častěji než muži. Výskyt v populaci je odhadován na 0,05 % a je vyšší v zemích s chladnějším podnebím.
Příčin získané chladové kopřivky může být mnoho, bohužel zatím přesný mechanizmus jejího vzniku lékaři neznají. Častá bývá souvislost s nějakou infekcí – borreliózou, žloutenkou, mononukleózou, HIV, toxoplazmózou, helicobacterovou infekcí nebo s ložisky infekce v oblasti dutin, zubů nebo urogenitálního ústrojí. Další možnou příčinou jsou poruchy proteinů zajišťujících imunitní obranu organizmu. 70 procent pacientů má zvýšené alergické protilátky v krvi, u některých pacientů se onemocnění rozvíjí v souvislosti se zhoubným bujením.
Antihistaminika i proti chladu
Diagnóza projevů je poměrně snadná, nalezení příčiny už tak jednoduché není. A samotná léčba je také velmi svízelná. Lékem volby jsou antihistaminika (léky na alergii), k úspěchu jsou nutné ale čtyřikrát vyšší dávky než při jiných alergických onemocněních. Mnoho pacientů o této léčbě ale neví, užívá nižší dávky, a léčba tak ani nemůže fungovat.
Krabička první pomoci
V případech celkových reakcí je nutné pacienta vybavit i adrenalinem, kortikoidy a antihistaminiky pro první pomoc. Kdo má dostatečně silnou vůli, může zkusit postupné otužování, po dosažení efektu s ním však nesmí přestat. Vzhledem k častému vlivu infekcí bývá přínosná i léčba antibiotiky.
Všichni pacienti by se měli vyhýbat extrémním chladovým podmínkám. I když je léčba úspěšná, celková alergická reakce organizmu je možná u každého. Nelze ji ale předvídat. Opatrnosti proto není nikdy dost.
(van)
