Angiografie
Kdy je třeba provést angiografii
Pokud Vám lékař toto vyšetření doporučí, pravděpodobně již máte nějaké obtíže. Nejčastěji se provádí při podezření na ucpání nebo zúžení průsvitu tepny. To nastává zejména při postižení tepen aterosklerózou, kornatěním tepen. Následkem je zmenšení až přerušení toku krve do postižené oblasti. ICHDK je zkratka pro ischemickou chorobu dolních končetin. Toto onemocnění nejen že nositele obtěžuje bolestmi, ale může vyvolat (při uvolnění tukového plátu) plicní infarkt nebo tepenný uzávěr dolní končetiny. Cévní malformace (vady ve stavbě cévního řečiště) se mohou vyskytnout jako aneurysma (vakovité rozšíření tepny) nebo žilně-tepenný zkrat. Nebezpečné pro své nositele jsou pro možné krvácení. U výše uvedených onemocnění je angiografie metodou volby. Infakrt myokardu nastává při přerušení toku krve v tepně zásobující srdeční sval. I v tomto případě se k zobrazení tepen, nalezení i zprůchodnění ucpané části tepny používá angiografie.Většinou lékař Vaše onemocnění určí již před angiografickým vyšetřením doprovodných příznaků a pomocí zobrazovacích technik. Vlastní angiografické provádí většinou s tím, že při něm provede léčebný zásah - perkutální balónkovou angioplastiku (rozšíření zúžené tepny balónkem), umístnění stentu (svorky držící tvar tepny a průtok tepnou) aj. Lékař toto vyšetření také předepisuje v případě, že potřebuje zjistit, jaké cévní zásobení má oblast, která je určena k operaci apod.
Jaký je princip
angiografie se provádí pomocí RTG záření a kontrastní látky. kontrastní látka se vstřikuje do tepny dlouhou cévkou, kterou Vám lékař zavede tepnou z pravého třísla. Průchod kontrastní látky příslušnou tepnou sleduje lékař na obrazovce. Výhodou této metody je i možnost současně rozšířit zúženou tepnu, a tak zlepšit prokrvení tepny za jejím zúžením.
Není nutné se obávat
Angiografické vyšetření je velkým přínosem v léčbě onemocnění tepen. Tento přínos mnohonásobně převyšuje rizika vyšetření. V ojedinělých případech (pravděpodobnost je asi 0,5%) může dojít ke komplikacím, jako je krvácení v místě vpichu, alergická reakce na kontrastní látku nebo komplikace týkající se přímo vyšetřovaných cév. Ale ty přicházejí opravdu velmi vzácně.
Příprava na vyšetření
Vyšetření je takzvaně invazivní. To znamená, že se určitým způsobem proniká přímo do těla. Proto musíte být nějaký čas před vyšetřením a hlavně po něm v nemocnici. Před vyšetřením je nutná příprava - v den vyšetření už ráno nejíte a nepijete. Před vyšetřením dostanete tzv.premedikaci - léky omezující riziko alergické reakce a současně i mírně tlumící léky. Podle potřeby se podávají i další léky. Samozřejmě dále užíváte vlastní léky, například na srdeční obtíže. Hlaste každou alergickou reakci, kterou jste prodělali!
Vlastní vyšetření
Během vyšetření ležíte na vyšetřovacím stole. Nad Vámi je obrazovka, na které lékař sleduje vyšetření, a za Vámi nad Vaší hlavou pohyblivý rentgen. Ten se podle instrukcí lékaře při vyšetření bude natáčet tak, aby bylo možno tepny vidět v několika různých pohledech a směrech. Na začátku Vám ale lékař místním znecitlivění zavede do pravé stehenní tepny v třísle cévku, kterou se další vyšetření provádí. To je jediný okamžik, kdy můžete cítit bolest. Při vlastním vyšetření potom můžete cítit teplo, které způsobí kontrastní látka. Při vyšetření na Vás celou dobu mluví vyšetřující lékař a dostáváte jasné pokyny ohledně zadržení dechu, polohy apod. Průběh a výsledek vyšetření je obvykle ihned zaznamenán do Vaší dokumentace.
