Antacida příliš nezlepšují plicní příznaky u dětských astmatiků s refluxem
Doktor Ketil Strdal se svými kolegy z pediatrické kliniky na univerzitě v Oslu provedli zhodnocení účinnosti dvanáctitýdenní terapie blokátory protonové pumpy či placebem u 38 dětí (průměrný věk 10,8 roku) s astmatem a zároveň GERD potvrzenou 24hodinovou pHmetrií. Cílem této studie bylo zjistit, zda pokles kyselosti žaludečních šťáv vskutku vede u astmatiků s refluxem k částečnému ústupu respiračních obtíží. Získané výsledky jsou přínosné pro praxi.
Analýzou četnosti s astmatem spojených symptomů (jako například denního wheezingu, nočních a ranních záchvatů a dušností během cvičení) a dotazníkově zjištěných změn v kvalitě života došli členové výzkumné skupiny k překvapujícímu závěru. Změna v symptomech není statisticky významná mezi skupinami uživatelů antacida a uživatelů placeba. Pouze kvalita života podle PAQLQ skóre je trochu vyšší ve skupině s antacidy (0,62 oproti 0,50). Změny v dynamických plicních funkcích a užívání krátkodobě působících bronchodilatancií byly v obou skupinách prakticky shodné.
Nedávná zjištění týkající se existence pouze slabě kyselého refluxu napovídají, že již samotná existence refluxu nezávisle na jeho kyselosti může být spouštěčem respiračních příznaků. Je tudíž rozumné přehodnotit naši dosavadní terapeutickou strategii u výše popsaných pacientů.
Archives of Disease in Childhood 2005;90:956-960
