Artróza versus artritida
Pacienti s bolestmi kloubů tvoří nejpočetnější skupinu navštěvující ordinaci ortopeda. Také Vás bolí klouby? Nejčastěji se jedná o opotřebení kloubních struktur, které již nejsou schopny snášet každodenní zátěž. V případě artritidy se může jednat i o zánětlivé postižení kloubu.
Prakticky největší množství pacientů, kteří navštíví ortopedickou ambulanci, si stěžuje na bolest kloubů. Zda se jedná o artrózu či artritidu nelze zjistit bez odborného vyšetření. Jak však můžete postupovat ještě před tím, než navštívíte svého lékaře, se snaží vysvětlit následující článek.
Bolesti kloubů jsou v současné době celosvětový problém, který nejen trápí samotné pacienty, ale je noční můrou i z hlediska finanční zátěže na zdravotnictví. Co tyto obtíže způsobuje? Jak se lze bránit? Na jednoduchou otázku lze velmi jednoduše odpovědět. Ve většině případů sami pacienti nemalým dílem přispějí ke vzniku a zhoršování svých obtíží.
Jaká je příčina?
Příčina artrózy spočívá v nadměrném přetěžování a následném opotřebování kloubních ploch, které jsou nuceny po celý život přenášet obrovský tlak. Při nadměrném přetížení dochází k postupnému opotřebení chrupavek, které tvoří kloubní plochu. Při překročení určité meze opotřebení dochází k celkovému podráždění celého kloubu.
Naproti tomu artritida je zánětlivé onemocnění, které se zvýšenou zátěží a opotřebením kloubů nemá nic společného. Může být způsobena bakteriemi či revmatickým onemocněním.
Jaké jsou příznaky...
Příznaky artrózy i artritidy jsou více či méně společné. Projevují se bolestí, zduřením kloubů, otokem, zarudnutím, výpotkem v kloubu, v případě artritidy může být přítomna i teplota.
První pomoc
Při prvním nástupu bolestí kloubů lze sáhnout po běžně dostupných lécích, které tlumí bolest a působí proti zánětu, takzvaných nesteroidních antiflogisticích, například na bázi ibuprofenu.
Pokud bolest po jednorázovém užití těchto léků neustupuje, je v každém případě vhodné navštívit ambulanci lékaře.
U lékaře
Lékař provede vyšetření postiženého kloubu. Většinou klinické vyšetření doplní o rentgenové snímky. V případě vyslovení podezření na přítomnost zánětu kloubu, tj. na artritidu, se provede odběr krve na laboratorní vyšetření. Je možné, že budete absolvovat vyšetření v ordinaci více lékařů různého zaměření, konkrétně ortopeda či revmatologa.
Pokud dojde ke zjištění artrózy, lékař určí stupeň postižení, od kterého se dále bude odvíjet způsob léčby. V prvních stadiích, pokud není kloubní plocha zcela zničena, je možné podávat preparáty, které chrupavku chrání a snižují stupeň dalšího opotřebení a umožňují její obnovení.
Lze brát léky proti bolesti a proti zánětu. Obtíže je možné zmírnit aplikací protizánětlivých preparátů injekčně přímo do kloubu, i když tato léčba skýtá určitá rizika.
Pokud dojde poškození kloubu do těžšího stadia, je dnes k dispozici řada operačních řešení, ať už transplantace chrupavky z nepoškozeného místa na místo poškozené, nebo částečná či kompletní náhrada kloubu.
Jedná se však o operace náročné na technické provedení, tyto výkony obnášejí i značné riziko pro pacienta. Proto je dobré těmto zákrokům předejít a o své tělo, potažmo klouby pečovat.
V případě artritidy přichází v úvahu aplikace různých léčiv, ať již na bázi protizánětlivé či antibiotické. Opět záleží, jaký faktor artritidu způsobil.
V současné době je laickou veřejností hojně diskutována náhrada velkých kloubů, jedná se o dobře známé endoprotézy kyčlí a kolenou. Ne všechna postižení kloubu vyžadují přímo implantaci umělého kloubu. Váš lékař by měl vzít v úvahu všechny možné způsoby vhodné terapie a implantaci umělého kyčelního kloubu indikovat jako poslední řešení. Měl by se snažit odsunout operaci na co možná nejdelší dobu.
V úvahu připadá zmenšení obtíží pomocí holí, protizánětlivé medikamenty a analgetika mohou rovněž do určité míry snížit bolest a zánětlivé projevy degenerativního procesu na únosnou míru.
U postižení kloubu artrózou těžkého stupně, která nejsou zvládnutelná neoperační cestou, je nutno přistoupit k léčbě operační. Rozhodnutí o podstoupení této operace by mělo vzejít ze spolupráce pacienta, jeho rodiny a lékaře. Je velmi důležité dobře pochopit princip operace a nutná další opatření a režim, které následují po operaci.
Měli byste podstoupit důkladné předoperační vyšetření vaším obvodním lékařem, popřípadě internistou. Předoperační vyšetření je naprosto nutné, aby potvrdilo, že jste schopni podstoupit tuto náročnou operaci. S výhodou je tzv. autotransfúze, kdy pacient daruje krev „ sám sobě “.
Odběr jedné dávky se provádí jedenkrát týdně, ca 3-5 týdnů před operací. Během těchto týdnů si vaše tělo samo doplní tuto odebranou krev. V případě nutnosti krevního převodu během operace dostáváte svoji vlastní krev. Je tak odstraněno riziko nežádoucí reakce na „cizí“ krev.
Existují dva hlavní typy kloubních náhrad:
1/ cementované kloubní náhrady a
2/ necementované kloubní náhrady. Oba typy protéz se široce užívají, o použití jednotlivého typu implantátu rozhoduje váš věk, životní styl a zkušenosti operatéra s jednotlivými typy implantátů.
V důsledku jakékoliv operace se mohou vyskytnout pooperační komplikace. Nejčastější z nich jsou zánět žil či takzvaná trombóza, tj. vznik krevních sraženin v hlubokých žilách končetin. Obávanou komplikací je infekce v oblasti endoprotézy. Vykloubení endoprotézy je rovněž často vídanou komplikací. Uvolnění jedné, popř. obou komponent endoprotézy, ať již v důsledku infekční komplikace či po mnoha letech užívání endoprotézy a tím jejímu opotřebení. V úvahu přicházejí samozřejmě i jiné komplikace, toto je však výčet těch nejčastějších.
Co neovlivníte
Probíhající zánět kloubu v žádném případě sami ovlivnit nemůžete, je nutné, aby vás viděl lékař. Při zanedbání zánětu může dojít k úplné destrukci kloubu. Proto je nejlepší na nic nečekat a v případě bolestí v kloubech rovnou navštívit odborného lékaře.
Co můžete sami
Jak již bylo výše uvedeno, lze jednorázově užít léky, které působí proti bolesti a zánětu. Lepší je však ovlivnit samotný vznik obtíží. V případě artrózy je dobré držet svoji tělesnou hmotnost v rozumných mezích, svoje klouby nepřetěžovat nepřiměřeně velkou zátěží. V případě artritidy její vznik ovlivníte jen těžko.
Máte riziko vzniku onemocnění?
Riziko vzniku onemocnění je často diskutovaná otázka. Obrovské riziko předčasného rozvoje artrózy je u vrozených vad v oblasti kyčelního kloubu, takzvané vrozené vykloubení kyčlí, popřípadě vrozená dysplazie kyčlí zapříčiňuje předčasný vznik artrózy téměř ve 100% případů. Artritida na základě revmatického postižení kloubů má rovněž v určitém procentu souvislost s dědičností.
V souhrnu, pokud vyloučíme výše uvedená dědičná či vrozená postižení, pokud jste obézní, je riziko postižení vašich kloubů VELMI vysoké.
Časté otázky
Trpím nadváhou, bolí mě klouby. Můj lékař mě nutí zhubnout, jinak mě nebude moci operovat. Já však nemohu zhubnout, protože se pro bolesti v kloubech nemohu dobře pohybovat.
Věřte, že se jedná o jeden z nejčastějších argumentů obézních pacientů. Ke zhubnutí však není nutné začít běhat či navštěvovat fitcentrum. Stačí důkladně dodržovat správné stravovací návyky ve spojení s redukční dietou a hubnutí přijde samo.
Jaká je věková hranice možnosti implantace umělého kloubu?
Nelze jednoznačně určit věkovou hranici. Lékař by se měl řídit takzvaným biologickým věkem pacienta. Jsou padesátníci, kteří nejsou schopni absolvovat náročnou operační léčbu a jsou osmdesátníci, kteří operaci snesou bez výraznějších komplikací a užívají si zlepšení své pohyblivosti dalších deset let.
Jak dlouho mi vydrží implantovaný umělý kloub?
Udávaná životnost je v průměru kolem 10 let. Opet však nelze obecně říci, jak dlouho váš implantát vydrží plně funkční. K selhání implantátu dochází v důsledku zánětu či špatně provedené operace, příčin může být celá řada.
for
