Blokování TNF-alfa u astmatu nereagujícího na kortikoidy může zlepšit průběh

Nově publikovaná studie ukazuje, že by užití blokátorů TNF-alfa mohlo být účinné v terapii pacientů se závažným kortikoidně dependentním astmatem. Přestože je astma typická porucha způsobená převahou Th2 lymfocytů, podle nejnovějších poznatků se charakteristiky Th1 odpovědi objevují u závažnějších a chronických projevů astmatu především s podílem neutrofilních granulocytů či nereagujících na kortikosteroidy.

Při vědomí faktu, že se TNF-alfa podílí na mnoha zánětlivých procesech spojených s imunitní odpovědí mediovanou Th1 lymfocyty, měřil doktor S. T. Golgatě z univerzity v Britském Southamptonu úroveň exprese této látky u pacientů s různým stupněm závažnosti astmatu. Zjistil při tom, že vyšší hladiny TNF-alfa jsou přítomny u pacientů se závažnějšími projevy, a tomu odpovídá i větší exprimace genu pro tuto bílkovinu.

Aby vědci zjistili, zda se blokování TNF-alfa klinicky projeví, nechali sedmnácti pacientům kromě jejich předepsané léčby ještě po dvanáct týdnů injekčně podávat blokátor TNF-alfa. Mezi pacienty ve studii kleslo průměrné skóre v dotazníku týkajícím se kompenzace astmatu z 26 na 11 bodů. Ranní i večerní hodnoty FEV1, FVC a PEF se během pokusné terapie taktéž zlepšily, stejně jako výsledky testů bronchiální reaktivity (průměrná koncentrace provokační dávky metacholinu nutná k vyvolání poklesu FEV1 o 20 % stoupla z 0,21 mg/ml na 1,28 mg/ml). Všichni pacienti až na jednoho byli schopni přestat s terapií beta-2-agonisty. Osm týdnů po ukončení studie se hodnoty plicních funkcí i dotazníkového skóre navrátily k původním.

Výzkumníci v závěru uvádějí, že je nutno udělat velikou, placebem kontrolovanou a zaslepenou studii, aby se potvrdilo či vyloučilo, zda má blokování TNF-alfa opravdu takový účinek v terapii těžkých forem chronického astmatu.

Thorax 2005;60:1012-1018.