Boj proti obezitě – tentokrát to zvládnete

S přicházejícím teplým počasím a blížícím se časem dovolených se na každý faldík díváme stále kritičtějším okem. Někteří splnili svá novoroční předsevzetí a zhubli, jiní se se svými kily navíc stále trápí. Proč je hubnutí pro některé z nás tak těžké?

5 % v genetice

Nejoblíbenější výmluvou, proč se nám nedaří zhubnout, bývá genetika. Toto vysvětlení je jednoduché a navíc vylučuje člověka jako přímého viníka jeho váhy. Přitom tento důvod je biologicky prokazatelný jen u 5 % obézních.

Hubení nepřežijí

Dalším důvodem obezity, který nemáme úplně ve své moci, je vysvětlován evoluční teorií. Lidská DNA má v sobě zakódováno, že živiny je potřeba ukládat. Tukové buňky slouží jako zásobárna energie, která se v době hladu a strádání postupně uvolňuje. Díky tomu má pak člověk větší naději na přežití. Když se podíváme na historii lidstva, doba nadbytku, ve které žijí vyspělé země dnes, je nepoměrně kratší než doba, ve které bylo jídla spíše méně než více. Hubené tělo se hůře vyrovnává i s nemocemi a pro organismus je každá rychlá ztráta hmotnosti velmi závažná. Proto je naše tělo adaptováno na ukládací režim.

BMI index

BMI (body mass index) je ukazatel stavu výživy. Vypočítá se jako tělesná váha v kilogramech / tělesná výška na druhou v metrech.

Pomůže vám tento kalkulátor.

Nadváha a všechny stupně obezity jsou spojené se zvýšeným rizikem výskytu život ohrožujících onemocnění. Nicméně BMI funguje jenom jako orientační hodnota. Nezohledňuje mnoho faktorů, které jsou při obezitě rozhodující – věk, rozložení tělesného tuku nebo poměr tuku a svalové hmoty.

Když nemoc vyjídá ledničku

V některých případech může být obezita způsobena celkovými onemocněními, například hypofunkcí štítné žlázy. Zvláštním případem je Prader-Willyho syndrom. Toto genetické onemocnění chlapců i dívek je charakteristické nezvladatelnou chutí k jídlu, malým vzrůstem a je s pojené s mentální retardací. Onemocnění je z důvodu narůstající obezity spojené s diabetem, spánkovou apnoí a kardiovaskulárními obtížemi.

Hubnutí je matematika

Většinou je ale nárůst hmotnosti způsoben nepoměrem mezi přijatou a vydanou energií. Hubnutí je o sčítání a odčítání. Pokud spálím za den 2 000 kJ a přijmu 5 000 kJ, hubnout se mi nepodaří. Když se rozhodnete zhubnout, začněte tím, že si zapíšete svůj denní jídelníček a pohybovou aktivitu. Je potřeba mít u sebe neustále papír a tužku a zapisovat si úplně všechno. Jedině tak se dá odhalit, na jaký příjem a výdej je vaše tělo zvyklé. Z toho pak může vycházet nutriční poradce nebo dietolog. Jídelníček si je nutné psát déle než jeden den, nejlepší je vydržet po dva týdny, aby v něm byly obsaženy i víkendy. Mnoho lidí zhubne už během těchto dvou týdnů, kdy se pozorují a sami odhalí, co je v jejich jídelníčku špatně. Pokud se jim zhubnout nepodařilo, přichází na řadu pomoc odborníka.

Pomalu, ale jistě

Jedním z důvodů neúspěchu při hubnutí je „přepálený start“. Stejně jako je při maratonu potřeba rozložit své síly rovnoměrně i při hubnutí musíme začít takovým tempem, které jsme schopní udržet. Proto se denní příjem snižuje přibližně o 10–15 %, aby byly výsledky dlouhodobé. Většina z nás chce hubnout hned a vidět rozdíl okamžitě. Začneme běhat, přestaneme jíst a za týden jsme tak vyčerpaní, že se do jídla pustíme s ještě větší chutí než před hubnutím. Takový způsob diety je samozřejmě neúčinný. Pomalý začátek je sice pro mnoho lidí demotivující, ale pokud vydrží, přináší své ovoce.