Broskve a jablka: typická alergie na jihu Evropy

Proč právě středomořské národy často trpí potravinovou alergií na určité rostlinné produkty (především ovoce), se zatím přesně neví. Je ale jisté, že za touto alergií stojí skupina bílkovin označovaná zkratkou LTP, která je podezřelá z toho, že usnadňuje také vznik některých druhů pylových alergií.

Alergie na ovoce podporuje vznik alergie na některé druhy pylu
Alergie na ovoce podporuje vznik alergie na některé druhy pylu

Podobné bílkoviny najdeme v pylu i v ovoci

Bílkoviny patřící do skupiny LTP se nacházejí nejen v ovoci a dalších rostlinných produktech, jako je hořčice nebo pšenice. Podobné molekuly můžeme najít i v některých druzích pylu, například v pylu olivy nebo vybraných rostlin z čeledi kopřivovitých (drnavec). Existuje proto možnost, že alergie na jablka, broskve či hořčici podporuje vznik alergie na některé druhy pylu a nebo obráceně.

Jak se rodí alergen

Jaká vlastnost předurčila skupinu LTP bílkovin k tomu být tak „mocnými“ a rozšířenými alergeny? Aby se nějaká molekula mohla stát potravinovým alergenem, je v první řadě nutné, aby si co nejdéle zachovávala svoji strukturu a byla odolná vůči procesům trávení (případně i vůči vaření, pokud se potravina tepelně upravuje). U bílkovin ze skupiny LTP jejich odolnosti napomáhá skutečnost, že mají schopnost se navazovat na jiné chemické látky, konkrétně molekuly lipidů. Zkratka LTP ve skutečnosti také znamená "lipid transfer proteins", tedy „proteiny transportující lipidy“.

Proč trápí alergie jižní národy?

Alergie na bílkoviny ze skupiny LTP je rozšířená především v zemích okolo Středozemního moře, naopak na severu Evropy se tento typ alergie vyskytuje jen vzácně. Důvod tohoto „nespravedlivého“ rozložení je dosud neznámý. Před časem však vyšla v Itálii studie, podle které dochází k senzibilizaci LTP alergeny skrze dýchací trakt rozptýlenými částečkami potravy. A protože rostliny s obsahem LTP alergenů se pěstují převážně v jižní Evropě, jsou také tamní obyvatelé více vystaveni působení těchto alergenů.

(vek)

Zdroje:
www.ncbi.nlm.nih.gov
www.ifr.ac.uk
www.ncbi.nlm.nih.gov

Autor článku:

MUDr. Mgr. Helena Janíčková Ph.D.

Specializace: neurologie

Lékařka je vědeckým pracovníkem v oblasti neurověd. Působila ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR, nyní je v rámci post-doktorandského studia v Kanadě.

Líbí se vám článek?
+3 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: