Byly odhaleny rizikové faktory špatného krátkodobého výsledku léčby akutního astmatu u dětí

I přes původně dobrou odpověď na prvotní léčbu se akutní exacerbace astmatu u dětí v mnoha případech obtížně léčí. Mnoho studií se zaměřilo na důvody tohoto stavu, nicméně žádný výzkum dosud nebyl cílen na možnost odhadování takových případů předem.

V prospektivní kohortové studii, jejíž výsledky byly publikovány v květnovém vydání odborného časopisu Annals of Allergy, Asthma & Immunology, sledovali vědci z univerzity ve Wisconsinu celkem 1221 dětí, léčených pro akutní astmatický záchvat. Přitom špatný účinek léčby byl hodnocen jako po 2 týdny přetrvávající suboptimální symptomatika, 5 či více zameškaných dnů ve škole či školce, 5 či více dnů zameškaných v práci rodičem či opatrovníkem dítěte či opětovná návštěva ambulance pro zhoršení příznaků.

Na podkladě anamnestických a měřených dat bylo pomocí matematické analýzy stanoveno několik parametrů, jež lze skórovat a podle výsledku pak stanovit riziko horšího krátkodobého výsledku léčby. Faktory zahrnují hvízdavé dýchání 2 či více dní před návštěvou ambulance, 3 či více akutních návštěv u lékaře za posledních 12 měsíců, domácí užívání albuterolu, závažné perzistentní astma v anamnéze a horečka při návštěvě lékaře.

Námi vytvořené skóre by mělo být užitečné při zhodnocení správného léčebného zásahu, protože umožňuje vybrat podskupinu pacientů, kterým takový zásah nejspíše pomůže, píšou lékaři závěrem. Výsledky nicméně nelze příliš generalizovat, protože studie nehodnotila prostředí a psychosociální faktory malých pacientů. Navíc se výběrem spolupracujících pracovišť získaná data týkají vlastně jen dětí z chudých minoritních populací z městského prostředí.

Ann Allergy Asthma Immunol 2007;98:432-439.