České lesy jsou pro většinu alergiků bezpečné
Pokud je les převážně jehličnatý, a to je v našich končinách většina lesů, není pro alergiky většinou problémem ani pyl tvořený během kvetení stromů.
Na alergiky číhá nebezpečí všude
Bezpečné jehličnany
Naše jehličnany (smrk, borovice) kvetou od dubna do června, intenzivní kvetení nastává jednou za 3–8 let, podle místa a sezony. V té době je možno pozorovat povlaky žlutého pylu na kalužích a hladkých předmětech (autech a podobně). Pylová zrna jsou však těžká, snadno se shlukují a nedostávají se na veliké vzdálenosti a jejich alergenicita je malá. Dráždí spíše mechanicky, podobně jako prach.
Problematická bříza
Z listnatých stromů je u nás nejvýznamnějším producentem alergenů bříza, daleko za ní se drží buk, dub a kaštanovník. Bříza roste většinou na okrajích lesa nebo samostatně a dolet jejího pylu je obrovský. Pyl stoupá podél prohřátého kmene vzhůru a poté je unášen vzdušnými proudy mnohdy na tisíce kilometrů. V samotném lese, kde bříza stojí, tedy většinou jeho koncentrace není nijak vysoká.
Pozor na houby a plísně
Hlavním nebezpečím v lese jsou pro alergika plísně a houby, a také hmyz. V případě hub a plísní alergizují nejvíce jejich spory. Každý houbař ví, že růst a rozmnožování hub je velmi závislé na počasí, optimálními podmínkami jsou teplo a vlhko.
Ve studii prováděné v Belgradském lese blízko Istanbulu byly ve vzduchu nalezeny spory 25 druhů plísní. Nejčastější byly z rodu Mucor, Rhizopus, Absidia, Aspergillus, Penicillium, dále i Cladosporidium a Alternaria. Poslední dvě plísně patří k nejčastějším alergizujícím venkovním plísním i u nás.
Alergizující choroš
Jejich výskyt je u nás nejhojnější v krajině luk a polí. V lese u nás převažují spory hub rodu Ganoderma, žijících na tlejícím dřevu. Nejčastějším představitelem těchto hub je u nás choroš.
Naše lesy tedy pro většinu alergiků nepředstavují žádné významnější nebezpečí. Jedinou výjimkou jsou alergici na venkovní plísně a houby.
(van)
