#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS#
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Cévní mozková příhoda

Ordinace 2.2.2008

Mozková mrtvice nebo-li cévní mozková příhoda (CMP) je onemocnění, na které ročně umírá mnoho lidí.

CT mozek
CT mozek
Po nemocech srdce a zhoubných nádorech se řadí na třetí místo jako nejčastější příčina úmrtí. Zatímco ve většině vyspělých států byl v posledních 10-20 letech díky důsledné prevenci zaznamenán výrazný pokles úmrtnosti na centrální mozkové příhody, Česká republika patří stále mezi státy s vysokou úmrtností.

Přibližně 30 000 obyvatel v jednom roce má centrální mozkovou příhodu. 40% z nich na ni do jednoho roku umírá. Z nemocných, kteří příhodu přežijí, je téměř polovina velmi těžce invalidních. Z tohoto důvodu se životní partneři postižených často vzdávají svého zaměstnání, aby mohli o postiženého pečovat. Není asi příliš nutné rozebírat, že to s sebou přináší následné sociální a ekonomické problémy a pečovatelé bývají depresí stiženi často mnohem více než samotný nemocný.

#IMG#

Centrální mozková příhoda je definována jako rychle se rozvíjející známky ložiskové ztráty mozkových funkcí, kde příznaky přetrvávají déle než 24 hodin nebo vedou ke smrti a není zde známa jiná než cévní příčina. V praxi to znamená, že může dojít k prasknutí nebo k ucpání některé mozkové cévy. To má za následek poškození okolní mozkové tkáně. Ta je buď poškozena tlakem krve proudící z prasklé cévy, nebo se jí nedostává životně důležitého kyslíku a živin.

Příčiny CMP

Příčiny vzniku centrální mozkové příhody jsou dvě. Dojde-li na ohraničeném okrsku mozkové tkáně k déletrvající nedokrevnosti (ischemii), postižená tkáň odumře.

Vzniklé mozkové poruchy jsou výsledkem nepoměru mezi potřebou a dodávkou kyslíku mozkovým buňkám.

Mozek, jehož podíl z celkové váhy člověka činí pouhá 2 %, spotřebuje 20% z celkové spotřeby kyslíku. Při poklesu dodávky kyslíku dochází nejprve k poruše funkce mozkové buňky při jejím zachování. Déle trvající nepoměr však již způsobí odumření buňky. To se projeví jako mozkový infarkt. Na celkovém počtu se ischemické příhody podílejí asi 80%.

Ischemické cévní mozkové poruchy můžeme rozdělit podle příčiny vzniku nedokrevnosti mozkové tkáně do tří velkých skupin. Zaprvé se jedná o infarkty vznikající jako důsledek aterosklerózy velkých mozkových tepen. Jedná se o nemoc cév, při které aterosklerotické pláty zúží průsvit postižených tepen.

Druhou neméně významnou příčinou jsou mozkové infarkty, které vznikají jako důsledek onemocnění srdce. Typické pro ně je, že postihují častěji mladší pacienty.

Třetím typem jsou infarkty z postižení drobných tepének v důsledku dlouhotrvajícího neléčeného vysokého krevního tlaku. Ty představují nejméně závažnou mozkovou komplikaci.

Další důvodem vzniku cévní mozkové příhody je krvácení. Může se jednat buď o krvácení do mozkové tkáně, které tvoří 15% CMP, nebo o krvácení mezi mozkové pleny (5% CMP). Větší pravděpodobnost krvácení do mozkové tkáně mají opět osoby s vysokým krevním tlakem. Tento druh krvácení je zatížen velmi vysokou úmrtností (až 50% během prvních 30 dnů). Krvácení mezi mozkové pleny je většinou důsledkem prasknutí výdutě (aneurysmatu) na některé mozkové tepně a znamená vždy vážné ohrožení života.

Příznaky CMP

Mírnějším projevem mozkové ischemie jsou tzv. transitorní ischemické ataky (TIAs). Je to obvykle jen několik minut trvající neobratnost či porucha hybnosti některé končetiny (hemiparéza), porucha řeči se zhoršením artikulace (dyzartrie), ale i ztráta rozumění mluvenému slovu či nemožnost produkovat správná slova (afázie).

Může dojít také ke chvilkové ztrátě vidění na jedno oko (amaurosis fugax) či ke dvojitému nebo rozmazanému vidění. Někdy i k brnění ve stejnostranných končetinách (hemiparestézie).

Trvalejší projevy jsou známkou skutečné ischemické CMP. Nejhorší možností je celková nedokrevnost mozku. Vzniklá nejčastěji z důvodu zástavy srdeční činnosti. Jejím důsledkem může být hluboké bezvědomí až smrt mozku.

Příznaky mozkového krvácení jsou kombinací projevů zvýšeného tlaku uvnitř lebky (bolest hlavy, zvracení, různý stupeň poruchy vědomí) a poruchy, která je určena místem krvácení.

Jedním ze vzniklých příznaků může být např. epileptický záchvat. U krvácení mezi mozkové pleny záleží na jeho míře.

Prosakuje-li krev do okolí výdutě, pacient může mít obtíže jako při migréně nebo při zánětu dutin. Obraz masivního krvácení mezi mozkové pleny je představován náhle vzniklou krutou bolestí hlavy, často se zvracením. Krvácení bývá provázeno poruchou vědomí různého stupně. Postupně také dochází z dráždění mozkových plen krví k tuhnutí šíje.

Jak pomoci

Stanete-li se svědky vzniku centrální mozkové příhody u někoho ve svém okolí, řiďte se obecnými pravidly první pomoci. To znamená je-li pacient v bezvědomí, uložte jej na bok do tzv. stabilizované polohy a trojitým manévrem zajistěte průchodnost dýchacích cest (otevřít ústa, mírně zaklonit hlavu a předsunout dolní čelist).

Nedýchá-li, zahajte dýchání z úst do úst. Jste-li přítomni zástavě srdce, začněte masírovat srdce. Na to již budete potřebovat někoho dalšího jako posilu. Srdeční masáž a dýchání z úst do úst se potom provádí v poměru 30:2 (v jednom i ve dvou zachráncích). V každém případě se, co možná nejdříve snažte zavolat rychlou záchrannou službu, aby pacienta odtransportovala na specializované pracoviště.

Jak pomůže lékař

Jako u všech onemocnění, i u centrální mozkové příhody je základem vyšetření podrobná anamnéza. Lékař bude pátrat ve Vaší rodině zejména po onemocněních srdce a cév. Také se Vás optá, zda-li netrpíte cukrovkou nebo nemáte vysoký krevní tlak. Rozhodně se nebojte sdělit lékaři všechny Vaše obtíže, ať už se jedná o časté bolesti hlavy, závratě, otoky či jiné potíže.

Co se týče vlastní cévní mozkové příhody, podrobně lékaři popište, jak, kdy a za jakých okolností k příhodě došlo a jaký byl její první příznak. Poté Vás lékař řádně vyšetří. Na závěr vyšetření Vám nejspíše změří krevní tlak. Pro přesné stanovení diagnózy jsou většinou nutná ještě pomocná vyšetření.

Rozlišit mezi CMP z nedokrevnosti mozku a CMP vzniklou krvácením dokáže s jistotou vyšetření výpočetní tomografií (CT). Jedná se o zcela nebolestivé vyšetření, které v sobě kombinuje rentgenové vyšetření s počítačovým systémem. Ve výsledku z něho vznikají obrázky řezů Vaším tělem.

Další doplňující informace přináší vyšetření magnetickou rezonancí (MR). Ani to není vůbec bolestivé. Její výhodou je, že ještě přesněji než CT prokáže některé cévní anomálie, které mohou být příčinou krvácení. Samozřejmé je, že Vám Váš lékař také odebere krev a moč na laboratorní vyšetření.

Všechna vyšetření by měla být provedena co možná nejdříve, aby se včas zahájila cílená léčba. Je-li pacient v těžkém stavu, je třeba, aby byl umístěn na jednotce intenzívní péče, kde je třeba zajistit jeho základní životní funkce. Mezi základní patří hlavně dýchání a srdeční činnost. Dále se podávají léky k zajištění dostatečného prokrvení mozkové tkáně.

Je-li příčinou nedokrevnosti mozku městek, pacientům se dávají léky k jeho rozpuštění. U některých typů krvácivých centrálních příhod je potřebná i léčba chirurgická. Velmi důležitou složkou léčby CMP je rehabilitace, která musí být rovněž zahájena co nejdříve po vyvedení pacienta z kritického stavu.

Dá se říci, že následky po CMP jsou přímo úměrné kvalitě a intenzitě léčebné rehabilitace od samého začátku CMP. Již v akutním stavu je třeba pečovat o prevenci možného ztuhnutí svalů a vazů apod. Ochrnuté končetiny se polohují, provádí se s nimi pasivní pohyby. Brzy je také nutné začít u pacienta s aktivním pohybem.

Je třeba nacvičovat pohybování se na lůžku, nadzvedávání, přetáčení na zdravou i nemocnou stranu, posazování, nácvik denních činností, hygieny, jídla a oblékání. Je zde nutná spolupráce rehabilitačních pracovníků a zdravotních sester. Významná je rehabilitace logopedická při poruchách řeči a pomoc psychologa vzhledem k reakcím nemocných na těžké onemocnění.

Prevence

Sami můžete ovlivnit u této nemoci naopak spoustu věcí. Zaprvé byste, pakliže kouříte, toho měli co nejdříve zanechat. Když pominu vysoké riziko rakoviny plic, kterému se dobrovolně vystavujete, měli byste vědět, že si kouřením také zvyšujete riziko aterosklerózy a tím i vzniku centrální mozkové příhody.

Dalším ovlivnitelným rizikovým faktorem je obezita. Obézní lidé mají častěji vysoký krevní tlak, nemoci srdce a cév, cukrovku a samozřejmě i mrtvici nebo-li CMP. Máte-li vysoký krevní tlak i přestože nekouříte a ani nejste obézní, pak byste se měli vyvarovat stresu a samozřejmě svědomitě užívat léky, které Vám předepsal Váš lékař.

Doporučujeme

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS##MICRODATA#