Co dělat, staneme-li se svědky tonutí?

Počty osob ohrožených utonutím stále narůstají. Nejčastějšími oběťmi jsou děti a mládež. Příčinou smrti utonutím bývá vdechnutí vody nebo udušení při laryngospasmu (tj. stah svalstva hrtanu po podráždění vodou). Přežije-li pacient utonutí, mohou u něj nastat zánětlivé komplikace z kontaminované vody.
První pomoc je důležitá

Poruchy mozkových funkcí jsou závislé na stupni dušení (hypoxie).Podchlazení při tonutí v chladné vodě má ochrannou funkci na mozkovou tkáň.

Jaký bývá stav po tonutí?

Závisí především na okolnostech nehody a délce tonutí. V popředí je poškození plic a mozku.

• Pacient má zrychlený dech, kašel, u části nemocných může být přítomen i plicní edém.
• Časté jsou plicní komplikace, zejména zápal plic.
• Velmi časté jsou oběhové změny a arytmie srdce.
• Horečka je vždy přítomna u nemocných, kteří vdechli vodu. U většiny postižených je zvracení z roztažení žaludku spolykanou vodou a vzduchem při tonutí.
• Nejvýznamnější jsou však změny mozkové. Psychický stav je vždy změněn, 5–20 % tonoucích má nevratné mozkové změny vedoucí k smrti.

Co tedy je třeba udělat?

Nejdříve je třeba co nejrychleji vytáhnout tonoucího z vody a uvolnit mu dýchací cesty. To se dělá pomocí trojitého manévru – zaklonit hlavu (pozor na možné poranění krční páteře!), otevřít ústa a předsunout bradu. Ústa nejlépe vyčistíme jedním prstem, přičemž odstraňujeme zubní protézy a volná cizí tělesa.

Jelikož více než polovina obětí během resuscitace zvrací, je nutné být připraven na rychlé otočení pacienta do stabilizované polohy na boku.

Dýchání z úst do úst

Dále nastupuje dýchání z úst do úst. Hrudník zachraňovaného se musí zdvihat a klesat s rytmem našeho dýchání. Úvodem stačí dva hluboké vdechy, poté zkontrolujeme puls na krčních tepnách. Hmatáme-li puls, pokračujeme v umělém dýchání frekvencí 12–16 dechů za minutu. Jakmile nemocný začne spontánně dýchat, uložíme jej do stabilizované polohy na boku.

Masáž hrudníku

Nemá-li nemocný hmatný puls na krčních tepnách, pak musíme obnovit krevní oběh masáží hrudníku. Po dvou počátečních vdechnutích stlačíme hrudník dospělého o 4–5 cm, frekvencí 80 stlačení za minutu. Při této technice je důležitá poloha našich rukou a ramen. Položíme dva prsty na dolní konec hrudní kosti, pak přiložíme bříško dlaně druhé ruky na špičku prstů prvé ruky za současného vyrovnávání ramen do takové polohy, aby paže byly natažené. Stlačujeme hrudník pevně dolů tak, abychom neohýbali lokty.

Poměr stlačení hrudníku k umělým vdechům je při jednom zachránci 5 : 1, při dvou zachráncích je to 15 : 2.

Volejte 155

V neposlední řadě je třeba přivolat lékařskou pomoc, neboť asi třetina nemocných vyžaduje intubaci a řízené dýchání. Pobyt v nemocnici je nutný aspoň po dobu 48 hodin.

Součástí základní léčby je také podávání antibiotik jako prevence zánětlivých komplikací.