Co je to zaječí nemoc?
Jedná se o nemoc, která se k nám rozšířila r. 1936 z Rakouska a která má při správné léčbě dobrou prognózu. Původcem je mikrob Francisella tularensis. Rezervoárem nákazy jsou v přírodě drobní hlodavci, od nichž se nákaza přenáší na větší zajícovité hlodavce i na další zvířata. Infekci na zvířata přenášejí především klíšťata, zčásti i komáři. Také na člověka mohou přenést nákazu členovci, častěji však dochází k infekci poraněním při odchytu, stahování a porcování nemocných zvířat, vdechnutím infekčního prachu z kontaminovaného obilí či slámy. Infikovat se lze i požitím kontaminované potravy (masa zajíců, padaného ovoce apod.) a vody. Přírodní ohniska jsou u nás zejména na jižní Moravě a v Polabí.
Původcem je mikrob Francisella tularensis. Rezervoárem nákazy jsou v přírodě drobní hlodavci, od nichž se nákaza přenáší na větší zajícovité hlodavce i na další zvířata. Infekci na zvířata přenášejí především klíšťata, zčásti i komáři. Také na člověka mohou přenést nákazu členovci, častěji však dochází k infekci poraněním při odchytu, stahování a porcování nemocných zvířat, vdechnutím infekčního prachu z kontaminovaného obilí či slámy. Infikovat se lze i požitím kontaminované potravy (masa zajíců, padaného ovoce apod.) a vody. Přírodní ohniska jsou u nás zejména na jižní Moravě a v Polabí.
#IMG#Jaký je obraz tohoto onemocnění?
Po inkubační době 1 až 10 dnů se objeví zvýšené teploty, celková slabost a onemocnění se manifestuje v závislosti na vstupní bráně infekce v několika formách:
- forma vředová s postižením uzlin – v místě poranění se vytvoří drobný vřed a zduří regionální lymfatické uzliny (např. drobný vřed na prstě a zduření uzlin v loketní jamce a v podpaží).
- forma oční s postižením uzlin – branou vstupu infekce je spojivka, nemoc se projeví hnisavým zánětem spojivek s otokem víček a zduřením uzlin před uchem.
- forma ústní s postižením uzlin – vzniká po požití infikované stravy, branou vstupu je sliznice krčních mandlí. Projeví se hnisavou angínou se zduřením podčelistních uzlin.
- forma břišní – vzniká obdobně, jen branou vstupu mikroba je trávicí ústrojí. Projeví se horečkami, průjmy, bolestmi břicha a zvětšením sleziny.
- forma hrudní – vzniká po vdechnutí infikovaného prachu či aerosolu. Vytváří se zápal plic (bronchopneumonie) s výraznou reakcí hilových plicních uzlin.
Toto rozdělení není platné absolutně, onemocnění může probíhat i chronicky (dlouhodobě) bez výrazných místních příznaků nebo se projevy jednotlivých forem mohou vzájemně kombinovat.
Jak se choroba léčí?
K léčbě se používá kombinace antibiotik. Při vážném postižení uzlin lze uvažovat o jejich chirurgickém odstranění. Prognóza je při správné a včasné terapii většinou dobrá.
Jaká je prevence?
Nad ulovenými zajíci je třeba provádět veterinární dozor. Je nutno pravidelně lidi o této chorobě informovat a exponované skupiny obyvatelstva (myslivci) očkovat.
