Dárcovství vajíček – i matka, která dítě porodí, může ovlivnit jeho geny

Dítě počaté pomocí darovaného vajíčka dostává jednu část svých genů od dárkyně a druhou část od otce. Geny přitom do jisté míry určují, jací jsme. Nezanedbatelný vliv na jedince má samozřejmě i prostředí, do kterého se narodí. Ale méně známo je, že pouhý pobyt dítěte v děloze matky dokáže ovlivnit, jakébude, dokonce i na genetické rovině.

I strava matky ovlivňuje, které geny od otce a dárkyně plod využije
I strava matky ovlivňuje, které geny od otce a dárkyně plod využije

Jeden otec, dvě matky

Jak je to možné? Organismus matky totiž vysílá k plodu "instrukce" k tomu, jaké geny mají být z kódu DNA čteny a jaké ne. Otec a dárkyně vajíček předávají geny dítěti. Matka, která dítě nosí v děloze a porodí, ale zároveň ovlivňuje, které geny od otce a dárkyně budou využity. Dítě počaté pomocí darovaných vajíček má tak vlastně 3 biologické rodiče.

Mimigenetická dědičnost

Obor, který sleduje změny ve využití genetických informací odehrávající se bez změny samotné DNA (tj. sekvence genů), se nazývá epigenetika.

Mezi faktory a procesy, které mohou měnit využití genů pomocí tzv. epigenetických mechanismů, patří:

 
  • vývoj v děloze a během dětství,
  • chemické látky v prostředí,
  • léky, drogy,
  • procesy stárnutí,
  • strava,
  • stres.

Zůstat klidná v zájmu miminka

V děloze tedy může strava matky nebo stres i další faktory působit na plod. Tyto faktory ovlivní, které geny plod využije a které ne. Dochází k tzv. epigenetickým změnám.

Jak si představit takový proces na molekulární úrovni? Některé látky, které získáváme stravou nebo se vytvoří stresem apod., se připevní na určitou část DNA (DNA přenáší genetickou informaci). Příslušné geny pak v důsledku změny nemohou být přečteny. Nebo naopak je jejich čtení usnadněno, tj. gen je aktivován. 

Stres zapsaný do genů

Například rané emoční prostředí vede k dlouhodobým změnám mozku, které přetrvávají do dospělosti. Dokonce mohou být změny dále předávány dalším generacím. V případě stresu, kterému je matka vystavena v těhotenství (např. násilí ze strany partnera), jde o změny na receptoru pro stresový hormon. Tato epigenetická změna se dá vysledovat i u jejích dospělých potomků. Přestože jde o získanou vlastnost, může být dále děděna. Změna je spojována se zvýšenou úzkostí a větší citlivostí na stres.

Velký vliv na budoucí dítě má nejen to, co jí a jak žije jeho biologická matka, ale také žena, která dítě "pouze" odnosí a porodí. Na to by páry, které o této možnosti reprodukce uvažují, měly také pamatovat. 

(mko)

Zdroj: http://www.beginbeforebirth.org/the-science/epigenetics

Autor článku:

RnDr. Michaela Kopřivová Ph.D.

Líbí se vám článek?
+17 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
 
 
Játra v ohrožení: jak poznat problém
Články: Játra v ohrožení: jak poznat problém
Játra jsou životně důležitý...
Karcinomy štítné žlázy
Články: Karcinomy štítné žlázy
Karcinom štítné žlázy je...
Vyšetření prostaty
Články: Vyšetření prostaty
Při vyšetření prostaty...
Muzea, hrady, zámky .... 30.000 památek z celé ČR
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

 celý článek
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

Atopická, suchá nebo podrážděná pokožka bezesporu vyžaduje důslednou péči. Svědění v těchto případech dokáže být velice nepříjemné. Kůže je navíc zranitelná a náchylnější k...  celý článek

x