Děti z venkova mají méně alergií

Výskyt astmatu a ostatních alergická onemocnění v posledních desetiletích stoupá, hlavně v městských oblastech na celém světě. Vědecké práce ukazují, že alergická onemocnění jsou u dětí žijících na venkově méně častá. Přitom přicházejí s travinami, stromy nebo zvířaty coby alergeny denně do styku. Jak tedy soužití se zvířaty, čistota ovzduší a další odlišnosti venkovského prostředí ovlivňují dětskou imunitu??

Výskyt astmatu celosvětově stoupá zejména v městských oblastech, děti z venkova jsou ohroženy méně
Výskyt astmatu celosvětově stoupá zejména v městských oblastech, děti z venkova jsou ohroženy méně

Alergie namísto infekcí?

Počet alergických onemocnění u dětí celosvětově vzrůstá zároveň s klesajícím výskytem infekčních onemocnění. Jako kdyby alergické projevy zaujaly místo infekčních onemocnění. Proto některé výzkumné práce navrhují, že kontakt s bakteriemi a viry v časném dětství je důležitý a ovlivňuje utváření imunitního systému. Kontakt s mikroby tak může hrát důležitou roli v prevenci alergických predispozic. Je ale nutné vzít v úvahu i fakt, že venkovské děti jsou v kontaktu s jinými druhy bakterií než děti z měst.

Čistější prostředí se počítá

Děti z venkova žijí v méně znečištěném prostředí, v domovech se užívá jiného způsobu vytápění, jsou vystavené jinému výskytu alergenů a roztočů. I životní styl dětí na venkově se ve značné míře odlišuje. Děti z venkova mají obvykle více sourozenců, jsou méně vystavené tabákovému kouři v uzavřených prostorech, s větší pravděpodobností mají domácí mazlíčky a jednoduše přicházejí do častějšího kontaktu se zvířaty. A v neposlední řadě bychom našli rozdíly v možnostech pohybu a ve stravování.

 

Hygienická hypotéza

A jsme u toho. Děti z venkova jsou vlastně od raného věku vystaveny daleko více alergenům, které atopickým dětem způsobují obtíže. Znamená tedy vystavení mikrobům v raném věku zajištění jakési imunologické tolerance? A mají naopak děti, které vyrostly v příliš „čistém“ prostředí s omezeným kontaktem se zvířaty a jejich mikroby, plísněmi a pyly, v pozdějším věku horší toleranci vůči těmto součástem našeho přirozeného prostředí?

Všechny tyto otázky jsou v současné době předmětem rozsáhlého výzkumu. Odborníci budou muset ověřit ještě velké množství teorií, aby bylo možné tyto nové poznatky uplatnit v našich životech a ovlivnit prostředí, ve kterém budou děti vyrůstat.

(jate)

Zdroj: Clin Med Res. 2004 Feb; 2 (1): 5–12

Líbí se vám článek?
0 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: