Difuzní plicní onemocnění způsobené inhalací vláken bavlny

Šestašedesátiletý bývalý kuřák byl v rámci pravidelné zdravotní prohlídky rentgenován a na snímku byly objeveny bilaterálně bazálně difuzní infiltrativní stíny, ačkoliv neměl žádné respirační příznaky. Pacient od svých šestnácti let pracoval bez jakéhokoliv respirátoru v manufaktuře vyrábějící a opravující futony (tradiční japonské matrace), kde byla ve vzduchu často přítomna vznášející se vlákénka bavlny. Poslech hrudníku odkryl jemné inspirační praskoty oboustranně v dolních plicních polích.
Spirometrie

Laboratorní nález byl následující: pH 7,452, PaCO2 35,5 mm Hg, PaO2 76,2 mm Hg, leukocyty 5300/l, LDH 241 IU/l (norma je do 220), KL-6 607 U/ml (norma je do 500), surfaktant protein A 57,7 ng/ml (norma do 43,8), surfaktant protein D 224 ng/ml (norma do 110), CRP 0,6 mg/dl (norma je do 0,3). Sérologické testy nepřinesly důkazy o kolagenóze. Testy plicních funkcí přinesly tyto výsledky: vitální kapacita 2,78 l (87 % náležitých hodnot), FEV1/FVC 75 %, PEF 7,53 l/min (104 % náležitých hodnot), EF50% 1,42 l/s (49 %), EF25% 0,49 l/s (31 %) CO transfer faktor 12,7 ml/min/mm Hg (86 % náležitých hodnot). Rozbor tekutiny získané z bronchoalveolární laváže zjistil 2,2.105 buněk v ml, z toho bylo 15 % lymfocytů (poměr CD4/CD8 byl 4,65) a 85 % makrofágů.

Posléze provedené HRCT plic ukázalo subpleurální zastínění charakteru drceného skla a centrilobulární a peribronchovaskulární ztluštění intersticia. Byla provedena ještě transbronchiální biopsie plic, ovšem patologický nález neumožňoval stanovit diagnózu. Proto byla později provedena videothorakoskopická biopsie se ziskem tří odečitatelných vzorků. Histologicky byly zjištěny ve všech třech vzorcích malé granulomy a fibrózní přestavba peribronchiálního intersticia. Eozinofilní vláknitá cizí tělíska nalezená uvnitř oblastí peribronchiální fibrózy byla 20-30 mm tlustá a obklopená hystiocyty tvořícími granulomy. Pomocí spektrální a termální analýzy cizích tělísek bylo zjištěno, že se opravdu jedná o bavlnu, ačkoliv se vlákna nezdála být v průřezu dutá, což je pro bavlnu typické. Elektronová mikroskopie byla provedena, ale jelikož byla vlákna ve vzorku velmi řídce rozptýlena, nepodařilo se je na žádném obrazu zachytit.

Pro onemocnění způsobené vdechováním vláken bavlny či konopí se vžil termín bysinóza (byssinosis), který popisuje charakteristickou symptomatiku a klinické projevy takového stavu. Zde uvedený případ se ovšem od známých charakteristik liší, pacient neměl kašel ani pondělní ranní horečku (při nové expozici v práci po volném víkendu), pokles v hodnotách FEV1 ani klasické histologické známky (neutrofilní infiltrace v bronších, hyperplazie hlenových žlázek). Onemocnění tohoto pacienta by bylo nejlépe nazvat pneumokoniózou z bavlněného prachu.

Thorax 2004;59:1095-1097.