Dlouholetí kuřáci mají větší sklon k depresím

  • Redakce uLékaře.cz
  • 3.11.2009
  • Aktualizace: 3.11.2009
  • Stop kouření
Finsko je zemí s největším počtem sebevražd na obyvatele. Finští vědci nyní zjistili, že sklon k depresím, a tím i pravděpodobnost sebevraždy je výrazně vyšší u dlouholetých kuřáků. Poněkud pochmurnou zprávu vylepšuje fakt, že depresivní sklony mizí u bývalých kuřáků, kteří svého zlozvyku zanechali již před mnoha lety.
Antidepresivní účinky kouření jsou krátkodobé
Antidepresivní účinky kouření jsou krátkodobé

Pozitivní vliv nikotinu na náladu je pouze krátkodobý

Každý kuřák ví, že cigareta mu pomůže lépe zvládnout stresovou situaci a že depresivní stav mu přivodí spíše vynucené nekouření. Pozitivní vliv cigarety na lidskou psychiku je však pouze zdánlivý. Kouření ve skutečnosti snižuje naši odolnost proti stresu a v dlouhodobějším horizontu se může podílet také na vzniku deprese.

Mechanismus, jakým se kouření na vzniku depresí podílí, se zatím objasnit nepodařilo. Nemusí se však zdaleka jednat jen o účinek nikotinu. V jediné cigaretě se nachází přes 4 tisíce chemických sloučenin, které mají často cytotoxické, mutagenní nebo karcinogenní účinky. Některé z těchto látek mohou také ovlivňovat pochody v lidském mozku, stejně jako to dělá i samotný nikotin.

Náhradní nikotinová léčba proti depresím

Pokud se kuřák rozhodne se svým zlozvykem přestat, jeho nálada se velmi pravděpodobně spíše zhorší, a depresivní stavy patří mezi časté příznaky odvykání. Tento účinek je však pouze dočasný a lze mu předcházet užíváním náhradní nikotinové léčby. Z dlouhodobějšího hlediska je jasné, že člověk bez kuřáckého návyku se bude těšit větší duševní pohodě a vyrovnanosti než závislý kuřák.

Experiment s finskými dvojčaty

Finská studie, která potvrdila depresivní účinky kouření, byla provedena metodou studie na dvojčatech. Vždy u páru dvojčat stejného pohlaví, z nichž jeden byl kuřák a druhý nekuřák, byl sledován psychický stav a zdraví. Tím, že byla studie provedena na jednovaječných dvojčatech, tedy jedincích se shodnou genetickou výbavou a vychovávaných ve stejném prostředí, se odboural případný vliv genetických predispozic k depresím a také případný vliv rodiny. Sledována byla dvojčata narozená před rokem 1958, tedy lidé, jejichž kuřácký návyk byl již dlouhodobý. Dvojčat zahrnutých do studie bylo celkem přes 10 tisíc.

(vek)

Zdroj: Psychol Med 2007;37:705–715.

Líbí se vám článek?
0 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: