Elektromyografie

Elektromyografie patří mezi vyšetřovací techniky, které lékaři napomáhají hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho inervace. K vyšetření se používá přístroj zvaný elektromyograf. Je opatřen elektrodami, zesilovačem, procesorem a obrazovkou. Při vyšetření lékař používá jedné ze dvou technik podle charakteru Vašeho onemocnění.

Co to je Elektromyografie?

Elektromyografie patří mezi vyšetřovací techniky, které lékaři napomáhají hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho inervace. K vyšetření se používá přístroj zvaný elektromyograf. Je opatřen elektrodami, zesilovačem, procesorem a obrazovkou. Při vyšetření lékař používá jedné ze dvou technik podle charakteru Vašeho onemocnění. Techniky se nazývají konduktivní a jehlová. Vyšetření pomáhá lékaři rozlišit jednotlivé druhy nervosvalových onemocnění.

Jak EMG pracuje?

Měří se rychlost vedení vzruchu ve stimulovaném nervu a velikost elektrické odpovědi na stimulaci ve svalu nebo v jiném místě nervu. Zjednodušeně řečeno přístroj zjišťuje, jak rychle vedou Vaše nervy vzruch do výkonného svalu. Speciální techniky umožňují měřit změny velikosti elektrické odpovědi ve svalu při opakované stimulaci. Jehlová elektromyografie měří vzruchy na menších svalových oblastech na tzv. motorických jednotkách (motorická jednotka je soubor svalových vláken zásobených jedním nervovým vláknem). Výsledkem vyšetření je EMG křivka.

Kdy Vám lékař doporučí toto vyšetření?

Konduktivní technika se provádí za pomoci stimulační a snímací elektrody. Vyšetřením je možno zjistit poruchu nervosvalového přenosu nebo poruchu vedení nervem. Naměřené hodnoty mohou ukázat na poškození vyšetřovaného nervu úrazem, tlakem, zánětem, metabolickou poruchou nebo toxickými látkami.

Při jehlové technice se jedna elektroda zanoří do svalu. Změnou polohy jehly ve svalu se vyhledává optimální pozice pro záznam. Vyšetření je obdobné jako první metoda, je ale přesnější. Abnormální hodnoty mohou potvrdit poškození vyšetřovaného svalu. To může způsobit postižení zásobujícího nervu např. při poruše vláken nervových kořenů, pletení či periferních nervů nebo při postižení samotného svalu zánětem, metabolickou poruchou nebo toxickými látkami.

Mám se vyšetření obávat?

Vyšetření se nemusíte obávat. Pokud lékař k vyšetření použije snímací kožní elektrody, tak je metoda absolutně nebolestivá. Jehlová elektroda se zavádí do příslušného svalu. Zavedení jehlové elektrody do svalu vpichem skoro vůbec nebolí, protože elektrody jsou velmi tenké. Tenčí než běžné injekční jehly.

Co je třeba před vyšetřením udělat?

Před vyšetřením není nutná nějaká speciální příprava. Můžete normálně jíst, pít a užívat běžné léky.

Jak vypadá vlastní vyšetření?

Vyšetření se nemusíte obávat. Při konduktivní technice je stimulační elektroda připojená na zdroj elektrických pulsů a snímací elektroda na záznamové a zobrazovací zařízení. Prakticky to znamená, že Vám lékař připevní na tělo dvě povrchové elektrody. Jednu ze dvou elektrod se příslušný nerv stimuluje velmi malým elektrickým impulsem. Stimulace vyvolá pouze záškub ve svalu zásobeném stimulovaným nervem a je nebolestivá. Může být však vnímána jako nepříjemná. Snímací elektroda je obvykle povrchová elektroda. Je také připevněna na kůži. Zaznamenává změny elektrického potenciálu ve svalu. Ty se přenášejí do procesoru a zpracovávají ve výslednou EMG křivku. Rozdíl při jehlové technice spočívá v tom, že Vám lékař jednu elektrodu místo připevnění na kůži píchne do svalu. Další postup je již stejný.

Je nějaké omezení po vyšetření?

Toto vyšetření je zcela bez dalších omezení.

Kdy bude výsledek?

Výsledek Vám lékař předběžně oznámí ihned po vyšetření. V případě sporných nálezů, bude nutné provést ještě další vyšetření.

Alternativní a doplňková vyšetření?

Jinou možností je MR. Ta zobrazí nervy jako struktury, ale neřekne nám v podstatě nic o jejich funkci.