Genetika ovlivňuje výsledky plicních funkčních testů

Funkční vyšetření plic patří k nejčastěji používaným vyšetřením nejen u pacientů s astmatem, ale i s různými typy alergií. Výsledky nedávno zveřejněné studie však naznačují, že přinejmenším u některých lidí by hodnocení těchto testů potřebovalo vylepšit.

Lékař musí vzít v úvahu i rasové rozdíly
Lékař musí vzít v úvahu i rasové rozdíly

Vlastnosti našich plic jsou určené geneticky

V dnešní době existují tabulky, které určují, jakých výsledků by měl člověk v plicních testech dosáhnout v závislosti na věku, pohlaví, váze a (což má značný význam například ve Spojených státech) také v závislosti na rase. Pro lidi se smíšeným původem však tabulky neexistují, což v dnešním stále více globalizovaném a promíchaném světě může působit potíže lékařům i jejich pacientům.

Hlavním autorem odborné studie, která se zaměřila na význam dědičnosti ve funkčních plicních testech, je doktor Esteban Burchard z Kalifornské univerzity. Podle něj je dnes běžné, že lidé po celém světě mají mnohem pestřejší genetické pozadí, které již nemůže být postiženo současnou definicí „rasy“. Tím, že lékař zařadí pacienta do zjednodušující škatulky "afroamerické" nebo třeba "kavkazské" rasy, poztrácí podle doktora Burcharda velké množství informací o jeho vrozených dispozicích. V rámci studie Burchard se svými kolegy prostudoval data více než tří tisíc pacientů a na jejich základě došel k závěru, že vrozené dispozice ovlivňují výsledky plicních funkčních testů více, než se až dosud předpokládalo.

 

S interpretací výsledků opatrně

Z výsledků funkčních plicních testů je možné rozpoznat příznaky plicních onemocnění, jako jsou astma nebo chronická obstruktivní plicní nemoc (CHOPN). U některých pacientů pak na výsledcích plicních testů může záviset i to, zda mohou podstoupit náročnější operační výkon. Podle mínění odborníků by mělo přesnější hodnocení testů přispět k přesnější diagnóze a následně i kvalitnější léčbě pacientů.

U příslušníků afroamerické rasy jsou běžné „horší“ výsledky funkčních plicních testů než u bělochů. Pokud například toto nevezme vyšetřující lékař v úvahu, interpretace výsledků může být zkreslená a pacientovi je přisouzena diagnóza, která se ho ve skutečnosti netýká. I současný systém hodnocení, který bere v úvahu rasové rozdíly a jejich vliv na výsledky testů, je pro dnešní rozmanitý svět příliš hrubý. Podle doktora Burcharda a jeho týmu například vůbec nebere v úvahu jedince rasově smíšeného původu, což je mimochodem i případ současného amerického prezidenta Baracka Obamy.

(vek)

Zdroj:
www.pollen.com

Líbí se vám článek?
+2 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: