Hráči na trubku trpí častěji oparem

  • Redakce uLékaře.cz
  • 12.11.2009
  • Aktualizace: 12.11.2009
  • Bez alergie
Naše kůže je často hodně namáhána: doma, v práci, ale třeba i při nadměrném slunění. Velkou zátěž může představovat i hra na hudební nástroj. A vyústit až v alergickou reakci. A to nikoli na hru, ale nástroj samotný.

Možná to zní divně, ale je to tak. Při cvičení a hraní je totiž mezi kůží a instrumentem většinou těsný kontakt. Pokud dotyčný trpí nějakou formou kožní nemoci (atopického ekzému, lupénky), může dojít nejen k jejímu zhoršení. Tento těsný kontakt může být příčinou i specifických kožních onemocnění.

Profesionální hudební kariéra skrývá rizika
Profesionální hudební kariéra skrývá rizika

Kožními problémy jsou nejčastěji postiženi hráči na:

  • strunné nástroje – houslisté, violisté, cellisté, kytaristé,
  • dechové nástroje – flétnisté, klarinetisté,
  • žestě – trumpetisté.

Alergizující kalafuna

Nástroje a jejich doplňky jsou zdrojem řady kontaktních alergenů, především je to kalafuna, nikl a exotická dřeva. Kalafuna je vyráběna z jehličnanů a její nejčastěji alergizující složkou je kyselina abietová. Používá se nejen k ošetření strun, najdeme ji také v lepidlech, leštěnkách, kosmetice. Může zkříženě reagovat i s terpentýnem a peruánským balzámem (používaný k ošetření ran v humánní i veterinární medicíně). Proto se počáteční profesní alergie může rozrůst o reakce na předměty denní potřeby.

Doporučené téma: Estetická medicína

Poslední článek:
Zbavte se pocení jednou provždy: moderní medicína nabízí unikátní metodu!
Překvapí vás nepříjemné „koláče“ potu v podpaží vždy v tu nejméně vhodnou chvíli? Potíte se navzdory počasí...  zobrazit téma

Stejná situace nastává při alergii na nikl. Původní reakce na materiál strun nebo dalších kovových součástí nástrojů může pokračovat reakcemi na spony, knoflíky, náušnice a další běžné předměty.

 

Opar od trubky

Změny kůže hudebníků jsou vyvolávány také mechanickým drážděním při držení nástroje – houslisté mívají otlaky a podráždění na krku, kytaristé a cellisté na hrudi, flétnisté na bradě. Kromě běžných mozolů a profesionálních mozolů, jako jsou u houslistů Garrodovy polštářky, tj. ztluštění kůže a vaziva nad prstovými klouby levé ruky, které je vyvoláno namáháním šlach, mozolů na konečkách prstů u kytaristů a dalších je kůže hudebníků vystavena i poraněním a infekcím. Například u hráčů na dechové nástroje je častější opar na rtech.

Od kytary k žilní trombóze

Byla pozorována i vzácnější profesní poškození, jako například hluboká žilní trombóza u kytaristy na levé noze. Při hře 6 hodin denně u něj docházelo k utištění žilního systému levé nohy, která je u hry na klasickou kytaru opírána o stupínek a kytara je tisknuta na stehno. Dochází tak ke zpomalení toku krve a to vede k tvorbě žilních městků a následně i k trombóze.

Ani ušlechtilé povolání hudebníka není tedy oproštěno od možných vážnějších zdravotních následků, které mohou být ještě podporovány opakovaným stresem a nepravidelnou životosprávou.

Zdroj: Gambichler, T. a spol, BMC Dermatology, 2004, 4: 3

(van)

Líbí se vám článek?
+1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: