Hrozí alergikům chronická rýma?

Chronická rýma doprovázená chronickým zánětem nosních dutin se projevuje obdobně jako běžná rýma. Nepříjemné příznaky však dotyčného trápí dlouhodobě a mohou se k nim přidat i další problémy, jako je především vznik nosních polypů. Je známo, že chronická rýma se poměrně často objevuje u lidí, kteří původně trpěli jen „obyčejnou“ alergickou rýmou.

Za chronickou rýmou stojí anatomické varianty nosních dutin
Za chronickou rýmou stojí anatomické varianty nosních dutin

Co zvyšuje riziko chronické rýmy

Alergickou rýmou trpí řada lidí, jen u některých se však postupem času vyvine nepříjemná chronická rýma. Pravděpodobně proto existují určité vlastnosti, které riziko vzniku chronické rýmy u lidí s alergickou rýmou zvyšují. Které vlastnosti to jsou, se nedávno rozhodli zjistit američtí lékaři, a proto u svých pacientů s alergickou rýmou zaznamenávali všechny údaje, které by při rozvoji chronické rýmy mohly hrát nějakou roli: věk, pohlaví, případné kouření, astma, gastroezofageální reflux, alergii na aspirin, přítomnost nosních polypů, sezónní nebo celoroční alergickou rýmu, citlivost k vybraným nejčastěji se vyskytujícím alergenům a některé anatomické varianty vedlejších nosních dutin, tedy přesný typ jejich stavby.

Nechte se vyšetřit

Vyšetřovaní pacienti byli po určité době rozděleni do dvou skupin: na ty, u kterých se v průběhu let rozvinula chronická rýma, a na ty, kteří se dále potýkali „jen“ s rýmou alergickou. Poté lékaři zjišťovali, zda některý z výše uvedených údajů ovlivňuje zařazení pacientů do jedné nebo do druhé skupiny.

Ukázalo se, že k rozvoji chronické rýmy docházelo výrazně častěji u pacientů s určitým typem stavby vedlejších nosních dutin. Tyto anatomické varianty nosních dutin lze zjistit pomocí vyšetření počítačovou tomografií (CT) a jedná se o takové změny, které zhoršují drenáž dutin a odtékání zánětlivých sekretů. S trochou nadsázky lze tedy říci, že pokud chcete vědět, zda se máte obávat chronické rýmy, nechte si udělat důkladné CT vyšetření nosních dutin.

(vek)

Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov

Autor článku:

MUDr. Mgr. Helena Janíčková Ph.D.

Specializace: neurologie

Lékařka je vědeckým pracovníkem v oblasti neurověd. Působila ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR, nyní je v rámci post-doktorandského studia v Kanadě.

Líbí se vám článek?
+4 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

 celý článek
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

Atopická, suchá nebo podrážděná pokožka bezesporu vyžaduje důslednou péči. Svědění v těchto případech dokáže být velice nepříjemné. Kůže je navíc zranitelná a náchylnější k...  celý článek

x