Jak funguje lidský mozek

„Myslím, tedy jsem.“ Známý výrok, který stručně a výstižně charakterizuje podstatu lidské bytosti. Myšlení je to, čím se člověk odlišuje od ostatních živých bytostí. Nebo si to aspoň lidé myslí… Že centrem našich úvah je mozek pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Jak ale mozek funguje, to je i v dnešní době záhadou. Mnohé pochody, které se odehrávají v naší hlavě, už byly rozkryty. Další však stále čekají, až budou pochopeny a prozkoumány.

CT vyšetření mozku

Co víme o mozku...

Mozek je uložen v lebce. Systematicky je dělen na několik funkčních oddílů. Odpovídající části najdeme i v mozcích jiných živých tvorů. Velice se však liší svou velikostí a vzájemnými proporcemi. Mozek kromě tvrdých kostí lebky chrání několik obalů, takzvaných plen mozkových. A aby byla ochrana našeho nejdůležitějšího orgánu dokonalá, aby měl „pohodlí“ a neotřásal se při každém našem pohybu, vyplňuje prostory mezi obaly čirá tekutina - mozkomíšní mok.

Na mozek dále plynule navazuje mícha, nervová hmota uložená v páteři. Z ní vybíhají nervové spoje do celého těla. Takto velice stručně by se dal popsat náš centrální nervový systém tak, jak bychom ho viděli pouhým okem. Abychom však poznali, jak mozek funguje, musíme použít mikroskop.

Základem je neuron...

Pokud bychom vzali malou část mozkové tkáně a prohlédli si ji pod velkým zvětšením, zjistili bychom, že mozek se skládá z ohromného množství malých buněk. Buněk je v mozku několik typů. Ta nejdůležitější buňka se nazývá neuron. Nervová buňka. Je zodpovědná za to, že vidíme, slyšíme, hýbeme se, dýcháme… Zkrátka za to, že vůbec existujeme. Čím je tato buňka tak jedinečná?

Nervová buňka má několik důležitých vlastností. Je schopna přijímat, přenášet a vytvářet signál, a to pomocí kombinace chemické a elektrické aktivity. Je schopna tvořit spoje s okolními nervovými buňkami a splétat se do velké sítě buněk. Nepředstavitelným množstvím spojů a kombinací vzniká nakonec na první pohled jednoduchý a účelný děj.

Kromě neuronů se v nervovém systému nacházejí i jiné typy buněk. Fungují zejména jako podpůrné a ochranné prvky. Do jisté míry také ovlivňují funkci neuronů a rychlost přenosu signálů.

Když hlava neposlouchá...

Při vědomí toho, co všechno se v mozku odehrává, je téměř s podivem, že mozek vlastně vůbec funguje. Jsou však stavy, kdy dojde z různých důvodů k poškození funkce nebo struktury mozku. Důsledkem je buď postižení některé z „výkonných“ složek mozkové činnosti, například pohybu, řeči, zraku, nebo dojde k vychýlení myšlenkových pochodů.

Prvním typem nemocí se zabývá lékařský obor neurologie. Mezi jejich příčiny mohou patřit úrazy, nádory, nedostatečné okysličení nebo zánět. Druhým typem, duševními nemocemi, se zabývá psychiatrie. Příčiny duševních nemocí jsou mnohdy záhadou. U některých je neznáme vůbec, někde se jedná o poruchu tvorby určitých chemických látek v mozku. Mohou však vzniknout i jako následek poranění mozku, někdy se překrývají s příčinami neurologických nemocí. Některým nejčastějším duševním nemocem budou věnovány následující kapitoly.