Jak se tělo vypořádá s chřipkou
Možnosti...
V současnosti máme proti chřipce k dispozici několik poměrně účinných zbraní. Očkování a antivirotika jako přímé protichřipkové prostředky, léky a vitaminy na zmírnění příznaků chřipky. Tělo samotné má však vlastní obranný systém, obecně nazývaný imunitní systém. Máme bohatý arzenál - mimo jiné několik druhů různě specializovaných bílých krvinek, protilátky a různé druhy speciálních bílkovin.
Antivirotika jsou přímé protichřipkové prostředky
S chřipkou se naše tělo vypořádává zhruba takto. Virové částice pronikají do našeho těla skrz buňky sliznic dýchací soustavy. Napadené buňky umírají, k čemuž dochází nejen v důsledku činnosti viru, který se tím šíří na další buňky, ale také působením takzvaných interferonů. Tělo při infekci produkuje několik druhů těchto důležitých látek. Místem produkce jsou infikované buňky a bílé krvinky typu T-lymfocytů a NK-buněk. Interferony jsou bílkoviny, které patří mezi tzv. nespecifickou (všeobecnou, necílenou) část imunitního systému. Vyplavují se v počátečních stadiích chřipkové infekce a pravděpodobně způsobují zastavení syntézy bílkovin v napadených buňkách. To má za následek i zastavení syntézy virových bílkovin, a tím i množení viru.
Interferony...
Další funkcí interferonů je aktivace NK-buněk (přirození zabíječi). Tento druh bílých krvinek likviduje virem napadené buňky. Sice tak dochází k destrukci našich vlastních buněk, ale zároveň se ničí i virus. Interferony také způsobují "označkování" poškozených buněk, takže je T-killers (zabíječi) - jiný speciální druh bílých krvinek - rozpoznají a opět dojde ke zničení poškozených buněk. V podstatě stejnou funkci mají i makrofágy, další druh bílých krvinek.
Vedlejší účinky interferonů..
Uvádí se, že vedlejším produktem činnosti interferonů je kromě jiného horečka, únava, slabost a bolest svalů. Horečka se částečně uplatňuje při potlačování chřipkové infekce, avšak zároveň je provázena, stejně jako onemocnění jako takové, ztrátou energie, která je potřebná pro zvládnutí chřipky. Vysoká horečka nad 39 °C navíc může způsobit poškození především nervového systému, ale také může vzhledem k významné ztrátě tekutin a iontů (pocení) dojít k selhání ledvin či srdce.
Imunoglobuliny...
V boji s chřipkou se uplatňují rovněž imunoglobuliny (Ig), protilátky. Jsou to bílkoviny, které patří ke specifické ("šité na míru") části imunitního systému. Tvoří je další druh bílých krvinek, B-buňky. Protilátky jsou tvořeny konkrétně proti druhu přítomného viru a navazují se na poškozené buňky. Navázané na buňce jsou rozpoznané dalšími složkami imunitního systému, ať už se jedná o buňky - fagocyty, různé druhy lymfocytů apod., nebo o další druhy bílkovin, především takzvaný komplement - soubor bílkovin, které "dělají díry" do poškozených buněk, a tím je ničí. Výsledkem je kromě zničení napadených buněk výše popsanými způsoby také zničení virů chřipky. Poté přichází ke slovu hojení poškozených tkání.
Specifická imunita...
Protilátky se uplatňují i v dlouhodobé imunitě proti onemocnění. Imunoglobuliny, IgG a IgA, přetrvávají v našem těle, a pokud se setkáme opět se stejným virem chřipky, rychle spustí obrannou reakci, takže nedojde k takovému pomnožení viru, které by způsobilo silné onemocnění s významným poškozením tkání. To je podstatou očkování proti chřipce. Bohužel je virus chřipky co do podoby velmi proměnlivý, takže nás protilátky proti chřipce nechrání navždy, ale každou chřipkovou sezonu jsou vytvářeny nové.
(pat)
