Jak sledovat dětský růst v domácím prostředí

Pozorný rodič brzy pozná, že s růstem jeho potomka není vše v pořádku. Jakmile se dítě začlení do dětského kolektivu, začne být nápadné, pokud dítě v růstu nápadně pokulhává za svými vrstevníky, nebo je naopak významně převyšuje. Právě toto srovnání s dětmi stejného věku vede často rodiče k dětskému lékaři, který se růstem dítěte začne více zabývat. Měření a vážení dítěte je také součástí preventivních lékařských prohlídek.

Jak děti rostou?

Udělejme si představu, jak dítě roste v jednotlivých etapách dětství. Růst dítěte je možné rozdělit do tří stadií.

Rostou?
Rostou?

Kojenecké a časné batolecí období

Rychlý růst v prvních dvou letech života závisí hlavně na tom, jak dobře rostl plod v děloze během těhotenství. Za první rok života dítě vyroste většinou o 25 cm, za druhý rok o 10 až 12 cm.

Dětské období

Růst je řízen především růstovým hormonem. Pokud tělo neumí vytvářet dostatek růstového hormonu, poklesne růst z obvyklých 5–7 cm za rok na 3–4 cm za rok nebo i méně. Nižší růstovou rychlost ale mohou mít i děti, které strádají jiným vážným chronickým onemocněním, nebo děti, jejichž dlouhé kosti jsou méně vnímavé vůči působení růstového hormonu.

Dospívání

Během dospívání dochází k růstovému výšvihu. Růst je řízen růstovým hormonem a pohlavními hormony (estrogeny u dívek, testosteronem u chlapců), které v těle výrazně stoupají. V roce s nejvyšší růstovou rychlostí během puberty vyroste dívka obvykle kolem 9 cm za rok. Chlapci mívají pubertální růstový výšvih v průměru o dva roky později a jejich růstová rychlost je o něco vyšší – v roce s nejvyšší růstovou rychlostí až 12 cm za rok. Vlivem pozdějšího dospívání a mohutnějšího pubertálního růstového výšvihu jsou chlapci nakonec v průměru o 13 cm vyšší než dívky.

Dospělá výška

Dospělá výška dítěte může být přibližně stejná jako u jeho rodičů, ale záleží na průběhů dospívání. Jak zjistíte předpokládanou výšku dítěte? Vezměte si kalkulačku a počítejte:

K tělesné výšce rodiče stejného pohlaví přičteme výšku druhého rodiče zvětšenou (u chlapců) nebo zmenšenou (u dívek) o 13 cm. Součet poté vydělíme dvěma. Získáme nejpravděpodobnější dospělou výšku dítěte. Rozmezí, do jakého doroste naše dítě s 95% pravděpodobností, získáme, pokud k výsledku přičteme i odečteme 8,5 cm.

Příklad: Tatínek měří 180 cm, maminka 158 cm. Pravděpodobnou výšku jejich syna spočítáme v následujících krocích:

 

180 + (158 + 13) = 351
351 : 2 = 175,5
175,5 + 8,5 = 184
175,5 − 8,5 = 167

Nejpravděpodobnější dospělá výška syna bude 175,5 cm. S 95% pravděpodobností nebude měřit méně než 167 a více než 184 cm.

Přesnější je graf s procenty

Pro sledování růstu dítěte se používají tzv. percentilové grafy, které o průběhu růstu vypovídají mnohem přesněji. Tyto grafy vymezují pásma obvyklé tělesné výšky od narození až na práh dospělosti a jsou výsledkem měření tisíců dětí různého věku. Vzhledem k odlišnému průběhu růstu u chlapců a u dívek jsou připraveny pro každé pohlaví zvlášť.

Do percentilového grafu dětský lékař pravidelně výšku dítěte zaznamenává. V prvním roce života se dítě zařadí do svého růstového pásma a v něm potom roste souběžně se standardní růstovou křivkou. Pokud se dítě od této křivky nápadněji odkloní, mělo by být vyšetřeno odborníkem, aby se zjistila příčina pomalého růstu a aby se mohlo začít s léčením.

Kde získáte percentilový graf?

I vy můžete s percentilovým grafem pracovat. Naleznete jej ve zdravotním a očkovacím průkazu svého dítěte. Dále je možné si percentilový graf vyžádat u dětského lékaře, případně vytisknout ze stránek www.rustovyhormon.cz, kde najdete také grafy interaktivní. Interaktivní růstové grafy po zadání údajů do počítače samy růst dítěte vyhodnotí.

Jak se orientovat v tištěném percentilovém grafu?

Percentilový graf se může zdát na první pohled složitý, protože je v něm zakresleno několik růstových křivek současně. Vodorovná osa grafu vyjadřuje věk v letech a svislá osa tělesnou výšku v centimetrech. Jádrem percentilového grafu je střední tučná křivka, zvaná 50. percentil. Ta ukazuje v jednotlivých letech růst dítěte, které má střední tělesnou výšku. Polovina stejně starých dětí je větších a polovina menších. Tato střední křivka je obklopena zdola i shora souběžnými křivkami, které (shora dolů) vyznačují 97., 90., 75., 25., 10. a 3. percentil. Číslo percentilu vyjadřuje, jaké procento dětí má tělesnou výškou nižší, než vymezuje příslušná křivka. Plochu mezi 25. a 75. percentilem nazýváme pásmem střední tělesné výšky. To zahrnuje polovinu všech dětí. To znamená, že děti s výškou pod 3. percentilem jsou sice malé, ale přesto i v tomto pásmu rostou 3 % dětí. Pokud by bylo ve školní třídě 33 dětí, potom by právě jedno z nich zákonitě mělo být menší než 3. percentil. Stejně tak jedno dítě by mělo být vyšší než 97. percentil.

Nezvyklou výšku nejlépe posoudí lékař

Mezi dětmi, jejichž výška vybočuje z pásma mezi 3. a 97. percentilem, je sice většina dětí zdravých, ale u některých z nich již může být jejich méně obvyklá tělesná výška projevem zdravotní poruchy. Růst by měl v tomto případě kvalifikovaně posoudit dětský lékař.

Odhad budoucí dospělé tělesné výšky z percentilového grafu

Druhým využitím percentilového grafu je odhad budoucí dospělé tělesné výšky. Lze ho použít od dvou do deseti let věku dítěte. Od bodu, který vyznačuje současnou výšku dítěte, protáhneme myšlenou křivku souběžnou s nejbližší percentilovou křivkou až na pravý okraj grafu do věku 18 let. Místo, kde tato myšlená křivka protne pravý okraj grafu, naznačuje pravděpodobnou výšku dítěte v dospělosti.

Líbí se vám článek?
+2 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: