Jeden lék biologické léčby může pomoci u různých nemocí

Biologická léčba je mezi ostatními typy léčby stále poměrně nová, a proto ji dosud doprovázejí některé nevyřešené otázky. Na druhou stranu nové léky spadající do skupiny „biologických léků“ přibývají poměrně rychle a s nimi se rozšiřuje také spektrum onemocnění, v jejichž léčbě se tento typ léčby může uplatnit. Biologická léčba má totiž oproti jiným skupinám léků některé cenné výhody.

Biologická léčba má široké pole působnosti
Biologická léčba má široké pole působnosti

Proč vznikla biologická léčba

Vznik biologické léčby byl umožněn novými důležitými poznatky o podstatě některých onemocnění – především autoimunitních chorob a také rakoviny. Přestože se stále nepodařilo najít prvotní příčinu, která tato onemocnění způsobuje, bylo objeveno mnoho molekul, které průběh těchto nemocí řídí a podporují. A právě na tyto molekuly se zaměřuje biologická léčba.

 

Léky spadající pod označení „biologická léčba“ jsou často monoklonální protilátky, tedy látky, které se dokážou velmi pevně navázat k určité vybrané molekule a tak ji prakticky vyřadit z činnosti. Kromě cílové molekuly je ovlivnění ostatních látek minimální, což je jedna z hlavních výhod biologické léčby ve všech oborech medicíny: její působení je velmi specifické, jinak řečeno „cílené“.

Proč je stejná léčba použitelná u rozdílných onemocnění

Použití některých léků biologické léčby je skutečně poměrně široké – používají se v terapii nespecifických střevních zánětů, revmatoidní artritidy, lupénky i Bechtěrevovy nemoci. Tato na první pohled poněkud nesourodá skupina nemocí má ale společného jmenovatele – je to látka označovaná jako tumor necrosis factor alfa (TNF-alfa). Protilátky proti TNF-alfa, který podporuje průběh zánětu a tím i zhoršuje příznaky onemocnění, jsou právě léky biologické léčby.

Méně nežádoucích účinků

Při použití biologické léčby v revmatologii i v oblasti nespecifických střevních zánětů vždy existovaly obavy z potenciálních nežádoucích účinků těchto nových léků. Každý zásah do imunitního systému organismu je totiž dvojsečný. Na jednu stranu utlumí nežádoucí autoimunitní zánět, na druhou stranu však může zvýšit náchylnost organismu k nejrůznějším infekcím. Postupně se ukazuje, že tyto obavy jsou částečně opodstatněné i v případě biologické léčby. Protože však její působení na imunitní systém je mnohem cílenější než u jiných skupin používaných léků, nežádoucí účinky jsou podstatně méně časté a také mírnější.

(vek)

Zdroj:
www.mayoclinic.org

Líbí se vám článek?
+3 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: