Přihlášení: OK

  |  

 Nápověda

 

Karel Čapek a jeho boj s Bechtěrevovou nemocí – II. část

Publikováno: 9.7.2009Aktualizace: 9.7.2009Revmatické nemoci
 
Po třicátém roce života se Čapkův stav opět zhoršil, bojoval i s jakousi vnitřní krizí. Psychická nejistota a obtíže se nutně musely odrazit i v jeho zdravotním stavu. S talentem a úsilím génia ale Čapek dokázal využít i této krize, a tak odraz oné vnitřní nejistoty můžeme zaznamenat v jeho díle, zejména v románu Krakatit.

V době života Karla Čapka ale nebyla známa žádná účinná léčba Bechtěrevovy nemoci. Postup onemocnění, které není ani v dnešní době moderními léky snadno léčitelné, byl za Čapkova života takřka nezastavitelný.

Bez dechu není života
Bez dechu není života

Bez kouře i mluvení

Oslabený organismus, duševní vyčerpání, zklamání a obavy z přicházející druhé světové války spolu se zvýšenou vnímavostí k infekcím byly příčinou toho, že banální chřipka, kterou Čapek onemocněl v polovině prosince 1938, neměla nijak lehký průběh. Před Vánocemi se sice Čapkův stav zlepšil, a on mohl vstát z lůžka, po několika dnech ale znovu ulehl, k chřipkovému onemocnění se přidal i zánět ledvin a také zápal plic.

Nutno říci, že Karel Čapek byl po celý svůj život kuřák, jeho ošetřující lékaři mu v tomto stavu ale zakázali kouřit i mluvit. Přesto se ale Čapkův stav nijak nelepšil, v té době nebyla dostupná antibiotická léčba, a tak byl zápal plic takřka neřešitelnou situací. Na konzultaci byli na Štědrý den roku 1938 přivoláni i profesor Charvát a profesor Pelnář, přesto ale Karel Čapek den poté onemocnění podlehl.

Podle lékařské zprávy byla příčinou smrti bronchopneumonie – tedy zápal plic, podle vyprávění novinářky Mileny Jesenské je ale nutné pohlížet na konec života největšího českého spisovatele z jiného úhlu:
„Nebojoval. Nerval se. Nezápasil. Přestal jenom dýchat a přestal jenom žít. Chcete-li, věřte si, že zemřel na bronchitidu a na zápal plic.“

Duševní a tělesné vyčerpání, útoky ze strany nepřátel, ale i dřívějších přátel a ztráta ideálů způsobily, že se zhroutil celý Čapkův svět. Čapkova mysl se nijak nebránila a on zemřel v souladu se svou celoživotní filozofií; s vírou v to, že věci se budou dít tak, jak mají, a co se má stát, se stane.

Nebránit se tomu, co musí nutně přijít, být spokojen s okamžiky, které prožil, s láskou v život a člověka samotného: „Po strašlivé rozkoši bytí nastalo strašlivé prázdno nebytí. Najednou nebylo zač mít odpovědnost.“

(hak)

Zdroje:
Štěpán Vlašík a kol.: Kniha o Čapkovi
Karel Scheinpflug: Můj švagr Karel Čapek
Miroslav Halík: Karel Čapek. Život a dílo v datech

 
 
 

  Související obsah

 
 
 
 

  Diskuze čtenářů

  Přidejte komentář jako první

 Vstoupit do diskuze  

 

  Doporučujeme

 
 
 
 

  Nemoci a vyšetření

 
 
 
 
 

Kam dál

 
Vyrážka bez horečky

  Domácí lékař

Vyrážka bez horečky  více

  Poradna lékaře

Bulka pod pazi  více

  Doporučení lékařů

MUDr. Blanka Kočišková | interna, Blatná  více