Když má rodič rakovinu aneb Pomozte svým dětem zvládnout obtížnou situaci

Děti vnímají své rodiče jako ostrov bezpečí, a i když se tak především ti v pubertě a dospívající netváří, táta s mámou jsou pro ně velmi důležití ochránci. Pokud ale rodiče onemocní vážnou chorobou, bezpečné místo je z pohledu dětí ohroženo. Tuto skutečnost mohou velmi těžce snášet, což se může projevovat různými způsoby – některé děti se stáhnou do sebe, jiné začnou mít naopak výchovné problémy a „zlobit“.

Před dětmi svou nemoc nezatajujte. Stejně cítí, že se "něco děje".
Před dětmi svou nemoc nezatajujte. Stejně cítí, že se "něco děje".

Tipy, jak pomoci dítěti zvládnout těžkou situaci a být pro něho podporou:

  1. Buďte otevření – vysvětlete svým dětem s ohledem na jejich věk svou diagnózu, v čem bude spočívat léčba a jak dlouho bude trvat. Nezatajujte před dětmi svou nemoc ani její vážnost. Děti potom sbírají střípky informací z rozhovorů, které zaslechnou, a mohou si udělat představu, která neodpovídá skutečnosti, a zbytečně se stresovat a mít pochybnosti, proč se s nimi o nemoci nemluví.
  2. Odpovídejte na otázky – dejte svému potomkovi dostatečný čas zpracovat novou informaci o vaší nemoci a zodpovězte mu všechny dotazy.
  3. Buďte upřímní – každý rodič se snaží chránit své dítě, a to i před špatnými zprávami. Pokud ale budete před dítětem tajit závažnost onemocnění, prognózu či komplikace, ztratíte jeho důvěru, která je v této křehké situaci velmi důležitá.
  4. Nechte děti býti dětmi – nepřehánějte své požadavky na děti, především stran domácích prací a zařizování různých úkolů. I když mohou mít dospívající teenageři snahu převzít z velké části péči o domácnost, nezapomínejte na jejich potřeby a zájmy a nežádejte od nich příliš velkou podporu ani citovou. Nezapomínejte, že vy jste rodič a vaše děti jsou ti, kteří potřebují vaši podporu v dané situaci.
  5. Nezapomeňte na „malé radosti“ – člověk s velkými starostmi často zapomíná na drobné události, které mohou být v dospívání stěžejní – první rande, maturitní ples a podobně. Pokud se nemůžete kvůli zdravotním problémům zúčastnit akcí pro vaše dítě důležitých (např. školní akademie, hudební vystoupení, ples apod.), požádejte někoho ze svých přátel, který je blízký i vašemu potomkovi, aby vaši roli suploval a vaše dítě v důležitých okamžicích vyfotil. Poté se svým dospívajícím proběhlou akci proberte a pokochejte se nad fotografiemi.
  6. Děti potřebují třetí osobu – pro děti je náročné dívat se na fyzickou bolest svých rodičů. O tom se jim lépe hovoří s někým jiným než s rodiči, proto podporujte jejich přátelství, případně zjistěte, zda v okolí vašeho bydliště nefunguje podpůrná skupina pro pacienty a jejich rodiny. Pomoci může také návštěva u psychologa, se kterým dítě probere svoje pocity a obavy.
  7. Dodržujte režim rodiny – i po stanovení vážné diagnózy a po dobu léčby se snažte dodržovat zaběhlý rodinný režim, např. společné večeře, pravidelnou večerku dětí apod. Děti se tak budou cítit jistější v situacích, které znají.
  8. Smějte se spolu – vyprávějte si s dětmi veselé příhody a vymýšlejte zábavné aktivity. Smích léčí a pro psychicky náročné období, kterým vaše dítě prochází, jsou veselé okamžiky velmi žádoucí a dokážou dítě na chvíli odpoutat od strachu, který o vás pravděpodobně má. Navíc mu pomůže vidět, že i vy se dokážete radovat a smát.
  9. Dodržujte pravidla – pocit, že se dítě trápí, má často za následek, že rodiče přimhouří oči a dítěti povolí víc než normálně. To ale není dobré, protože v dítěti utvrzujete pocit, že je něco špatně. Navíc dospívající mohou sklouznout a ve snaze odpoutat se od starostí zkoušet alkohol i drogy.
  10. Nechte děti žít svůj život – děti potřebují své kamarády a své zážitky, nenechte je proto uzavřít se doma s vámi a podporujte jejich vlastní aktivity a výlety.
  11. Vytvářejte vzpomínky – bez ohledu na prognózu, kterou vaše onemocnění má, s dětmi a pro ně vytvářejte alba fotek a jiných vzpomínek. I ve smutných chvílích oživí v dětech veselé vzpomínky na hezké chvíle, které jste spolu prožili.

(vesa)

Zdroj: lungcancer.about.com

Autor článku:

MUDr. Veronika Šabatová

Autorka je pediatr-neonatolog.

Líbí se vám článek?
+5 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: