Když se dva alergici vezmou ...

  • Redakce uLékaře.cz
  • 15.9.2008
  • Aktualizace: 13.4.2011
  • Bez alergie

Může se to stát. Dva lidé trpící pylovou alergií se vezmou a zplodí potomka. Pak je ale na místě položit si různé otázky: Budou jeden druhému zhoršovat jeho onemocnění? Budou jejich děti alergické také? A dá se proti tomu vůbec něco dělat?

Budou jeden druhému zhoršovat jeho onemocnění?
Budou jeden druhému zhoršovat jeho onemocnění?

Od doby, co je pozorován nárůst alergií ve vyspělých zemích, trvá snaha lékařů a vědců zjistit, proč tomu tak je a zda tomu lze nějak zabránit. Je známo, že alergikem se stane člověk, který k tomu má určité dědičné předpoklady, poté co se setká se "svým" alergenem. Jak moc se tyto předpoklady uplatní? Jakou roli hraje prostředí a životní styl?? Lze tomu zabránit?

To jsou časté otázky, které trápí mnoho rodičů. Odpovědi na ně nejsou vůbec jednoduché. I v současné době při veškerém pokroku moderní medicíny je známe jen částečně.

Na toto téma byla provedena již řada studií a intenzivně jsou zkoumány geny, které by mohly přicházet v úvahu. Výsledky jsou zatím jen dílčí a chudé. Jsme proto stále odkázáni pouze na odhady vyplývající z vlastních odborných zkušeností. K tomu, abychom mohli zavést účinná preventivní opatření, je nutné co nejpřesněji určit cílovou skupinu rizikových dětí, a to je zatím velmi obtížné.

 

Hodnoty IgE nestačí

Podle studie Bergmanna a spoluautorů z Berlína není dostatečně přesný ani odhad rizika podle hodnoty alergických protilátek IgE v pupečníkové krvi a současného hodnocení alergie u rodičů. Autoři ve své studii vyšetřili 1314 novorozenců. Sledovali je po dobu dvou let. Osmatřicet procent z nich mělo zvýšené riziko alergie podle výskytu alergie nejméně u dvou příbuzných prvního stupně nebo podle vyšší hladiny alergických protilátek v pupečníkové krvi.

Rizikovější je alergická matka než otec

Atopický ekzém byl během dvou let sledování diagnostikován u 20,1% dětí a významný vliv měl pouze ekzém u matky, nikoliv u otce. Opakované hvízdavé dušnosti byly u 16,1% dětí, více u chlapců, a významný vliv mělo astma a alergická senzibilizace matky, nikoliv otce. U 31% dětí byla prokázána alergická senzibilizace (byly prokázány alergické protilátky IgE v krvi) na nejméně jeden z devíti nejběžnějších potravinových a inhalačních alergenů.

Významný vliv měla senzibilizace matky a vyšší hladina alergických protilátek v pupečníkové krvi. Po podrobnější statistické analýze se ale ukázalo, že přesnost takovýchto předpovědí není dostatečná. Mnoho alergických onemocnění se totiž objevilo i u dětí, které při narození zvýšené riziko alergie neměly.

Obecně se udává, že riziko alergie pro dítě dvou nealergiků je 20%, jsou li oba alergici, je to 50–80%. Větší vliv má v tomto ohledu matka. Z rozmezí 50–80 je patrné, jak důležitou roli hrají při rozvoji alergie faktory okolního prostředí.

(van)

Zdroj: Bergmann RL, a spol. Clin Exp Allergy 1999;27:752–760.

Líbí se vám článek?
-1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Belobaza je krém pro každodenní péči, ochranu a regeneraci suché, citlivé a podrážděné pokožky.

 celý článek

x