Když se touha po dítěti stává posedlostí
Příroda hraje jasnou hru
Už od útlého věku je to zřejmé. Holčičky pečují o panenky a chtějí si hrát na rodinu – na mámu a tátu –, jako by věděly, na co jsou biologicky naprogramované. Později obdivují miminka, chtějí vozit kočárky a tak se vlastně biologicky i psychicky připravují na mateřství. Jenomže ouha, přibývající množství z nich zjistí, že to nebude vůbec jednoduché. A některé bohužel budou postaveny před fakt, že to nebude možné vůbec. Skutečnost, že nikdy nebudou biologickou matkou, dokáže zasadit do života pěknou ránu.
Neneche si zkazit krásný den
Touha nade vše
Po smutném zjištění žena prochází fází truchlení, po které by mělo nastoupit smíření. To nastane u každé ženy za různě dlouhou dobu. Jenže co když smíření vůbec nepřichází? Co když je emocionální bolest a touha po dítěti tak obrovská, že přijmout neplodnost jako realitu prostě není možné? Žena cítí uvnitř sebe prázdnotu, objevují se depresivní stavy, a její nenaplněný sen se jí navíc připomíná den co den. Stačí vidět maminku s kočárkem nebo mateřskou školu na procházce. Tehdy se z touhy stává velké trápení, ze kterého žena neví, jak ven, a v její mysli je jenom jedno jediné přání – mít dítě.
Pomoc nepřijde sama, musíte ji vyhledat
Žena nesmířená s faktem neplodnosti může trpět psychosomatickými problémy, depresemi a vůbec – přemýšleli jste někdy nad tím, odkud někdy pocházejí únosy dětí z kočárků? Bohužel, i tak daleko může situace dojít. Nesnáze v partnerském vztahu na sebe rovněž nenechají dlouho čekat. Proto pokud se vy sama nacházíte v uvedené situaci, nečekejte na nic a vyhledejte pomoc. Nejlépe je najít psychologa, který se zabývá emocionálními dopady neplodnosti, a svěřit se mu s trápením. Ne vždy se totiž podaří vyřešit problém probíráním s kamarádkou nebo maminkou. Psycholog je specialista a ví, čím si procházíte.
(skl)
Zdroj: www.msnbc.msn.com
