Kůže na nás prozradí, zda jsme ranní ptáčata, nebo noční sovy
Kůže prozradí vše
Alespoň to tvrdí nová švýcarsko-německá lékařská studie. Vědci testovali kožní buňky u lidí, kteří měli poruchy spánku. Našli tak první souvislost mezi chováním lidí a biologickými hodinami v těchto buňkách. Většinu denních činností lidé a zvířata rozdělují do 24hodinového intervalu (takzvané cirkadiánní rytmy). Cirkadiánní rytmy jsou u lidí řízeny shlukem buněk v mozku – suprachiasmatickým jádrem. Tato struktura reguluje nedostatek spánku a koncentraci. Její studium je však velmi obtížné.
Z kožních buněk lze zjistit, zda jste sova nebo skřivan
Tajemství světlušek
Steven Brown z univerzity v Curychu a jeho kolegové z Humboldtovy univerzity v Berlíně se zabývají výzkumem kožních buněk, které jsou pro studium cirkadiánních rytmů snadno dostupné. Prostřednictvím televizních médií vybrali celkem 28 extrémních sov a skřivanů a od každého odebrali dva malé kožní vzorky.
Do genů kožních buněk, které regulují biologické hodiny, vpravili gen umožňující světluškám v noci svítit. Intenzita světla, které buňky vydávaly, se v průběhu času měnila, a umožnila tak vědcům pozorovat u člověka biologické rytmy. Buňky, které nejdéle svítily, patřily sovám, naopak buňky svítící po menší dobu svědčily spíše pro skřivaní typ. Když vědci navodili posun časových cyklů pomocí chemikálií nebo mírnými změnami teploty, zjistili, že buňky změnily svou přizpůsobivost. To bylo i v souladu s informacemi od dobrovolníků.
Naděje v kožních buňkách
Upřesnění individuálních hodinových cyklů by mohlo pomoci vytvořit cestu k popisu spánku a lékové terapie, jak říká chronobiolog Achim Kramer.
Tato studie je důležitým a vynalézavým krokem. Je to nová cesta k pochopení lidských biorytmů. Objev by tak mohl vést k levnějším a více praktickým cestám diagnostiky spánkových poruch.
(ena)
Zdroj: Science NOW Daily News.
