Lidé s depresemi více kouří

Někteří odborníci se domnívají, že závislost na tabáku může depresi přímo vyvolat, jiní věří, že deprese naopak silnému kuřáctví předchází. Jedno je jisté – depresivní pacienti skutečně kouří častěji a intenzivněji než lidé, kteří tímto onemocněním netrpí.

Americký výzkum potvrzuje spojitost kouření s depresí u dospělých:

• V průměru nalézáme mezi lidmi s depresí dvakrát více kuřáků (43 %) než mezi těmi, kteří depresí netrpí (22 %).
• Depresivní kuřáci mají mnohem větší obtíže s odvykáním kouření.
• Depresivní ženy kouří stejně často jako muži s depresí, ačkoliv ve zdravé populaci je žen kuřaček méně.
• Čím je onemocnění závažnější, tím spíše jsou lidé s depresí zároveň kuřáky.
• Depresivní lidé, muži i ženy, mají tendenci kouřit intenzivněji – častěji vykouří více než jednu krabičku cigaret denně.
• Lidé s depresivním onemocněním si svou první cigaretu v průměru zapalují dříve po probuzení.
• Nejvyšší rozdíl v kouření mezi ženami s depresí a těmi, které tato choroba netrápí, našli vědci mezi 20 a 39 lety, kdy kouří celých 50 % žen s depresí oproti 21 % žen bez deprese. U mužů se tak veliký rozdíl objevuje o něco později – mezi 40 a 54 lety.

Odvyknout závislosti může i duševně nemocný člověk

Duševní choroby sice odvykání kouření obvykle příliš nenahrávají, přesto ale odborníci tvrdí, že i psychicky nemocní mohou navždy cigaretu odložit. Některé metody tradičně užívané pro léčbu závislosti na tabáku mají dokonce mnohé společného s terapií depresivních stavů, například s tzv. kognitivně-behaviorální terapií.

(veri)

Zdroj: www.medicalnewstoday.com