Lidí s poruchou imunitního systému přibývá, odborníci stále neznají důvod

Případů autoimunitních onemocnění, mezi která patří například Bechtěrevova choroba, Crohnova choroba, roztroušená skleróza a desítky dalších, v posledních letech stále přibývá. Vědci stále nevědí, proč tomu tak je.

Přehnaně úzkostlivá hygiena může být spíše na škodu
Přehnaně úzkostlivá hygiena může být spíše na škodu

Ženská záležitost

Za prudký nárůst autoimunitních onemocnění jsou podle všeho odpovědné jak genetické faktory, tak i naše životní prostředí: například nedostatek kontaktu s přirozenými antigeny v dětství nebo některé chemikálie. Zarážející přitom je, že k autoimunitním chorobám jsou mnohem náchylnější ženy – připadají na ně tři čtvrtiny všech případů těchto onemocnění.

Jak funguje lidská imunita?

Základem lidské imunity jsou bílé krvinky, které plní celou řadu funkcí: pohlcují patogenní mikroorganismy, ničí cizí nebo nádorové buňky, vytvářejí protilátky. Bílé krvinky spolu komunikují pomocí chemických látek, které samy vytvářejí a uvolňují do svého okolí jako signál pro další buňky. Těmto signálním látkám se říká cytokiny a právě na ně se v poslední době zaměřuje značná pozornost vědců i lékařů.

 

Biologická léčba ovlivňuje komunikaci imunitních buněk

Pokud dobře porozumíme tomu, jak spolu bílé krvinky komunikují, budeme moci do jejich signálních drah zasáhnout a cíleně změnit chování té části imunitního systému, která vyvolává například autoimunitní onemocnění. Na tomto principu je založena také biologická léčba, která blokuje právě některé cytokiny stimulující bílé krvinky k autoimunitní zánětlivé reakci.

Podpořte vlastní imunitu

Naše imunita i sklon k autoimunitním onemocněním je do značné míry daná geneticky, ale existují i způsoby, jak sami můžeme svou imunitu příznivě ovlivnit:

  • Malé děti potřebují pro zdravý vývoj imunity i rozumný kontakt s bakteriemi, přehnaně úzkostlivá hygiena je proto na škodu.
  • Výlučné kojení asi do půl roku věku a pozdější zavádění příkrmů riziko alergií a autoimunitních onemocnění snižuje.
  • Časté používání antibiotik ničí „přátelskou“ bakteriální mikroflóru, která je pro dobrou imunitu nezbytná.
  • Symbiotické bakterie v našich střevech naopak podporují výrobky s obsahem bakteriálních kultur, jako jsou jogurty, kefíry nebo probiotika prodávaná v lékárnách.

(vek)

Zdroje:
www.mojegenerace.cz
www.aarda.org
aarda.org

Líbí se vám článek?
+2 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: