Lupénka sráží sebevědomí
Lupénka je poměrně časté vleklé zánětlivé kožní onemocnění postihující 1–3 % populace. Důležitou roli v rozvoji nemoci hraje dědičná dispozice, ale také vlivy okolního prostředí. Výrazný vliv má i psychika. Stres vyvolává vzplanutí nemoci u 40–80 % pacientů. Psychický stres je dokonce jedním z nejmocnějších vyvolavatelů kožních projevů lupénky.
Nenechte si lupénkou srazit sebevědomí
Deprese kvůli kůži, nebo genům?
Vzniká tak začarovaný kruh, protože kožní projevy jsou opět stresujícím faktorem pro takto postižené pacienty. Vzhledem k dědičnému podkladu nemoci je otázkou, zda jsou psychické odchylky jako deprese a úzkost (kterými lupénkáři často trpí) vyvolány kožními projevy, nebo k nim pacienti mají také dědičnou dispozici.Turečtí kožní lékaři se rozhodli, že tento jev prozkoumají. Vyšetřili 105 dospělých pacientů s lupénkou. Hodnotili jednak rozsah jejich kožních projevů, jednak jejich temperament a charakterové vlastnosti. Výsledky porovnávali s vyšetřením zdravých jedinců bez kožního onemocnění.
Ošklivá kůže bere sebedůvěru
Pacienti měli výrazně vyšší index deprese, byli opatrnější a měli menší sebedůvěru. Tyto výsledky nebyly závislé na závažnosti jejich kožního postižení, Zdá se tedy, že jsou spíše obrazem dědičné dispozice. V jiných studiích jsou u pacientů popisovány častěji nutkavé představy a jednání, pocity méněcennosti a vyšší agresivita.Depresí trpí až 23 % pacientů, desetina by si přála vlastní smrt a každý osmnáctý má aktivní sebevražedné myšlenky. Tato čísla jsou podobná jako u pacientů se zhoubnými nádory a podtrhují nutnost psychologické a psychiatrické pomoci pacientům.
Vhodnými pomocníky se proto zdají být léky, které ovlivňují nejen samotný psychický stav, ale zároveň i kůži. Tuto domněnku ale budou muset potvrdit další lékařské studie. Proto trpíte-li lupénkou, snažte se co nejméně svojí chorobou stresovat. Jednoduché to není, ale za duševní pohodu (a tím i zdravější kůži) ta snaha určitě stojí.
(van)
Zdroj: Kilic, A. a spol, JEADV, 2008, 22, 537–542
