Makroprolaktinom: korelace příznaků s nálezy a změny během léčby

Prolaktinomy se klinicky projevují poměrně pestře. Jaký je vztah klinické symptomatologie k výsledkům zobrazovacích metod? A k jakým změnám dochází v průběhu léčby? V mnohém by mohla napovědět retrospektivní studie pražských lékařů publikovaná v prosincovém vydání Neuroendocrinology Letters.

Zobrazovací vyšetření mozku

Rozdíly mezi ženami a muži...

Lékaři sledovali v letech 1996–2006 celkem 38 pacientů s makroprolaktinomem. Na základě symptomů či zvýšené koncentrace prolaktinu v krvi podstoupili všichni dvakrát vyšetření NMR. Nálezy byly porovnány s podrobnými záznamy symptomatologie a měnící se prolaktinemie.

A co vše ze studie vyplynulo? Zatímco muže přivedly do ordinací teprve příznaky vyvolané útlakem rozpínajícího se makroprolaktinomu (bolesti hlavy, výpadky zorného pole, zhoršení zraku, příznaky nitrolební hypertenze), u žen nejprve dominovaly symptomy hormonální dysbalance (nejčastěji amenorea, galaktorea). Sledovaní pacienti byli léčeni agonisty D2 receptorů.

Postup léčby...

V průběhu terapie došlo v 25 případech ke krvácení do nádoru, ale pouze dvakrát byl potřebný neurochirurgický zásah. Jak se zjistilo, k prokrvácení tumoru dochází nejčastěji během počátečních týdnů léčby. Krvácení se však může vyskytnout kdykoli. Na základě porovnání klinických nálezů, výsledků zobrazovacích vyšetření a měření prolaktinemie vyslovili lékaři domněnku, že k větším intratumorózním hemoragiím jsou náchylnější adenomy s vyšší produkcí prolaktinu.

Po vysazení léčby...

Dále bylo zjištěno, že ačkoli byla konstatována regrese až takřka úplné vymizení nádoru a došlo i k normalizaci prolaktinemie, po vysazení agonistů D2 receptorů se koncentrace prolaktinu v séru opět zvýšila a došlo i ke zvětšení nádoru.

(ela)

Zdroj: Vaneckova M, Seidl Z, Hana V, Jarkovska Z. Department of Radiology, 1st Medical Faculty, Charles University, Prague, Czech Republic.