Máme kouření v genech?

Že kouření způsobuje rakovinu plic, je dobře známo. Ale co způsobuje samotné kouření? Občas se v médiích objeví optimistická zpráva, že vědci konečně objevili „gen kouření“, který je zodpovědný za náš zlozvyk. Po podobných zprávách však často následuje ticho po pěšině a další výsledky, nebo dokonce aplikace překvapivého objevu v praxi již nenásledují.

Chuť na cigaretu může být dědičná
Chuť na cigaretu může být dědičná

Chuť na cigaretu může být dědičná

Pátrání v genetické informaci po tom, proč někteří lidé kouří a jiní ne, zatím nepřineslo jednoznačné výsledky. Přinejmenším někteří vědci si však myslí, že našli odpověď na jinou otázku: proč část kuřáků dokáže kouřit umírněně, zatímco jiné neuvidíte jinak než s cigaretou v ruce.

Odpověď na otázku po síle závislosti leží na lidském chromozomu 15 a závisí na něčem, co je známé jako „alela T jednoduchého nukleotidového polymorfismu rs1051730“. Jednoduchý nukleotidový polymorfismus je místo, kde se genomy různých lidí běžně liší v jediném nukleotidu (sled nukleotidů tvoří DNA, naši genetickou informaci). Právě tato místa lidského genomu zapříčiňují, že lidé se od sebe tolik odlišují, přestože všichni patříme k jednomu biologickému druhu.

 

Nikotinový receptor určuje sílu závislosti

V případě, který se týká kouření, vědci odhalili nukleotidový polymorfismus uvnitř genu pro nikotinový receptor. Nikotinový receptor je umístěný v mozku a odpovídá za to, že nám kouření přináší potěšení a velmi snadno si na něm vypěstujeme psychickou i fyzickou závislost. Lidé, kteří mají v genu pro nikotinový receptor výše zmíněnou alelu T, mají také mnohem vyšší pravděpodobnost, že se stanou silnými kuřáky, než lidé s jinými alelami. A protože své geny dědíme od obou rodičů, a máme tedy každý gen dvakrát, ve výsledku mezi námi chodí kuřáci s žádnou alelou T, s jednou, nebo dokonce dvěma alelami T. Přitom dvě alely T znamenají ještě větší riziko silné nikotinové závislosti, obtížného odvykání, více vykouřených cigaret a ve výsledku i vyšší riziko rakoviny plic.

Jak již bylo naznačeno v úvodu článku, podobné genetické výzkumy jsou sice atraktivní, avšak v dnešní době ne zcela spolehlivé. Geny sice umíme mapovat dokonale, pravý význam všech přítomných změn a variací však už zdaleka tak jasný není. Možná ale není příliš vzdálená doba, kdy si každý bude moci nechat v laboratoři otestovat, jak moc je pro něj rizikové vzít vůbec do ruky svou první cigaretu.

(vek)

Zdroj: http://www.economist.com/science/displaystory.cfm?story_id=10952815

Líbí se vám článek?
0 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: