Máte astma? Nepodceňujte obezitu

Přestože se obecně předpokládá, že nadváha, případně obezita, zhoršuje projevy astmatu u alergiků, nebyla tato domněnka zatím uspokojivě potvrzena ani vyvrácena. Studie, které proběhly, totiž pouze potvrdily obezitu jako rizikový faktor astmatu, nikdy se však nezaměřily na vliv obezity přímo u již potvrzených astmatiků. Tento nedostatek se ve své studii pokusili doplnit vědci z amerického Denveru.

Co je to BMI?

Jako obecný ukazatel, zda má člověk správnou váhu, se obecně uznává tzv. index tělesné hmotnosti, zkráceně BMI. Ten se vypočítá jako poměr tělesné hmotnosti ke čtverci tělesné výšky v metrech. Za normální se považují hodnoty od 18 do 25. Mezi 25 a 30 jde o nadváhu, při číslech nad 30 se už jedná o obezitu. Jak ve své studii hodnotili američtí lékaři, obezita a nadváha mohou mít souvislost se zhoršením zdravotního stavu astmatiků.

(D)otazníková studie

Do své studie zahnuli američtí lékaři celkem 265 pacientů s dlouhodobě diagnostikovaným středně těžkým astmatem. U nich pak hodnotili jak tělesnou hmotnost, resp. BMI, tak i kapacitu plic a také odpověď na léčbu. Výsledky obézních astmatiků pak lékaři porovnávali s výsledky astmatiků, kteří měli BMI pod 25.

Zatímco u zdravých jedinců je nadváha či obezita významným rizikovým faktorem vzniku astmatu, u potvrzených astmatiků už takové rozdíly nejsou. Zvýšená tělesná hmotnost totiž při odpovědi na léčbu astmatu hraje jen minimální roli. Přesto například při použití léků, které uvolňují hladké svalstvo dýchacího ústrojí (a de facto tak zlepšují dýchání), měli obézní astmatici daleko menší odpověď na podané léky. Obezita proto rozhodně není pro astmatiky optimální.

Nadváhu nepodceňujte

Obezitu tedy rozhodně nelze u astmatu podceňovat. Nadváha, či dokonce obezita totiž velmi negativně působí nejen na plíce či průdušky, ale i na další orgány lidského těla. Zvýšená tělesná hmotnost je dokonce jedním z hlavních rizikových faktorů srdečních onemocnění. Proto je rozhodně dobré udržovat si optimální váhu a BMI pod číslem 25.

(kam)

Zdroj:
 J Allergy Clin Immunol. 2009 Jun; 123 (6): 1328–34.e1.