Metanol: známý neznámý jed v šesti otázkách a odpovědích
O nebezpečném metanolu, který připravil o život či o zrak řadu lidí, se toho v posledních dnech napsalo velmi mnoho. Při čtení těchto článků si často uvědomíme, že o této jednoduché sloučenině, která je nejbližším „příbuzným“ obyčejného alkoholu (etanolu), vlastně příliš mnoho nevíme. Jakým mechanismem metanol působí a je opravdu tak nebezpečný? Přečtěte si odpovědi na otázky, na které v novinových článcích hledáte odpovědi marně.
O nebezpečném metanolu, který připravil o život či o zrak řadu lidí, se toho v posledních dnech napsalo velmi mnoho. Při čtení těchto článků si často uvědomíme, že o této jednoduché sloučenině, která je nejbližším „příbuzným“ obyčejného alkoholu (etanolu), vlastně příliš mnoho nevíme. Jakým mechanismem metanol působí a je opravdu tak nebezpečný? Přečtěte si odpovědi na otázky, na které v novinových článcích hledáte odpovědi marně.
1. Proč je metanol jedovatý?
Odpověď: Na rozdíl od etanolu (tedy alkoholu, který běžně a většinou bez větší újmy pijeme) je metanol jedovatý hned dvakrát. Stejně jako etanol ve vyšších dávkách i metanol tlumí činnost nervové soustavy. Jeho podstatně větší zákeřnost a nebezpečnost pro lidské zdraví však spočívá v něčem jiném: lidský organismus metanol přeměňuje na další sloučeniny, formaldehyd a kyselinu mravenčí, které jsou pro člověka toxické. Kyselina mravenčí blokuje důležité enzymy uvnitř buněk a kromě toho i nadměrně okyseluje celý organismus.
2. Jak velká je toxicita metanolu?
Odpověď: Navzdory tomu, jak tragické škody metanol v poslední době napáchal, je obvykle považován za látku nepříliš toxickou – jinak řečeno toxickou jen v relativně vysokých koncentracích. Určité množství metanolu je v „tvrdém“ alkoholu běžně přítomné a jeho povolené množství určuje vyhláška. Proto, aby metanol přimíchaný v alkoholu způsobil smrt, musí být přítomen v relativně vysoké koncentraci.
3. Proč metanol způsobuje právě slepotu?
Odpověď: Kyselina mravenčí, která v organismu vzniká přeměnou metanolu, blokuje enzymy podílející se na takzvaném dýchacím řetězci: procesu, pomocí kterého buňky spotřebovávají kyslík a vyrábějí tak energii. V případě zastavení dýchacího řetězce trpí přirozeně hlavně buňky a tkáně, které jsou na jeho spolehlivém fungování nejvíce závislé. Mezi takové tkáně patří především oční nerv. Jestliže se dýchací řetězec v buňkách tvořících oční nerv zastaví nebo podstatně zpomalí, trpí nerv nedostatkem energie a postupně odumírá, což může mít po nějaké době za následek trvalou slepotu.
4. Proč metanol v kombinaci s velkým množstvím alkoholu neškodí?
Odpověď: Metanol nezůstává v lidském organismu beze změny, ale před tím, než je vyloučen, se přemění na jiné látky – formaldehyd a následně kyselinu mravenčí. Enzym, který provádí přeměnu metanolu na formaldehyd (ze kterého pak téměř okamžitě vzniká kyselina mravenčí), má však v lidském organismu ještě další „úvazek“: podílí se také na přeměně etanolu (alkoholu) na jeho metabolit acetaldehyd. Proto když tomuto enzymu poskytneme větší množství etanolu, bude prací na jeho přeměně natolik zavalen, že mu nezbyde čas přeměňovat metanol na nebezpečný formaldehyd. Tento enzym (označovaný jako alkoholdehydrogenáza) navíc na etanolu pracuje mnohem „raději“ než na metanolu, má pro něj takzvaně vyšší afinitu.
5. Jak funguje fomepizol?
Odpověď: Drahý a špatně dostupný lék fomepizol funguje velmi podobně jako etanol, tj. využívá služeb enzymu alkoholdehydrogenázy, kterému tak nezbývá čas věnovat se metanolu a jeho přeměně na toxické produkty. Výhodou fomepizolu oproti etanolu je především jeho bezpečnost. Na rozdíl od obyčejného alkoholu nepůsobí tlumivě na nervovou soustavu a nezpůsobuje hypoglykémii (nedostatek cukru v krvi). Jeho podávání ve vysokých dávkách je proto mnohem méně rizikové.
6. Jak přesně se projevuje otrava metanolem?
Odpověď: Otrava se neprojeví hned, první příznaky jsou obvykle patrné za 12 až 24 hodin po požití kritického množství metanolu. Zpočátku jsou příznaky podobné jako při obyčejném požití alkoholu, později se však přidává bolest hlavy, nevolnost, bolesti břicha a zvracení, zamlžené vidění až úplná ztráta zraku. Postupně může postižený člověk ztrácet vědomí a nakonec upadá do kómatu.
(vek)
Zdroj: http://emedicine.medscape.com/article/1174890-overview
