Mozek a astma

Profesor Richard J. Davidson se svými kolegy z wisconsinské univerzity pomocí snímků mozku identifikovali místo, které souvisí se spouštěním astmatického záchvatu na emoční stres. Výsledky studie vědci uveřejnili v časopisu The Proceedings of the National Academy of Sciences.

Astmatici často uvádějí, že emocionální stres může astmatický záchvat nejen zhoršit, ale v některých případech dokonce i vyvolat. Přestože tyto psychologické aspekty astmatu jsou známy, fyzická spojitost mezi mozkem a imunitním systémem nebyla dosud popsána.

Během ataky astmatického záchvatu dochází ke dvěma fázím: nejprve dojde po inhalaci alergenu ke kontrakcím hladkých svalů a výsledkem je svírání na hrudi. Potom dochází k uvolnění cytokinů buňkami, jejichž úlohou je alergen zneškodnit. Tak vzniká zánět, dochází k obstrukci dýchacích cest a astmatikovi se špatně dýchá.

V rámci studie byli dobrovolníci-astmatici vystaveni dvěma rozdílným látkám s účinky vyvolávajícími stah hladkých svalů a způsobující zánět. Za jednu a čtyři hodiny poté byl dobrovolníkům snímkován mozek pomocí magnetické rezonance ( MRI). Zároveň jim byla promítána slova, která byla emotivně neutrální, nebo naopak provokující negativní reakci. Byla zde i slova jako je „dušení“, „kašel“, která souvisejí s astmatickým záchvatem.

Vědci zjistili, že v časné fázi záchvatu (kdy dochází ke stahům hladkého svalstva) je aktivována jiná část mozku než při pozdní zánětlivé fázi. Rovněž se ukázalo, že v pozdní zánětlivé fázi se při vyslovení slov souvisejících s astmatickým záchvatem aktivovala část mozku, kde sídlí emoce.

Zdroj:
The Proceedings of the National Academy of Sciences