O poznání rakoviny se zasloužily jeptišky i období renesance

Archeologické nálezy ukazují, že rakovinou trpěli lidé již ve starověkých civilizacích a pravděpodobně ještě mnohem dříve – vlastně od nepaměti. Zajímá vás, jak lidé rakovinu vnímali a jak ji popisovali v průběhu dějin nebo co si mysleli o jejích příčinách? Následující článek vás seznámí s hlavními milníky v historii rakoviny a lidstva.

Historie rakovinného bujení sahá až k dávným předkům
Historie rakovinného bujení sahá až k dávným předkům

Renesance položila základy chirurgické léčbě

V renesanci se lidé začali věnovat anatomii lidského těla a také proběhly první patologické pitvy (za účelem zjistit příčinu smrti). Tento vývoj vedl k tomu, že mnohem později, v 18. století, se rozšířily pokusy o chirurgické odstranění nádorů. Jednou z prvních onkologických operací byla ablace prsu (odstranění prsu zasaženého rakovinou).

V 19. století přišel na pomoc mikroskop

Rudolf Virchow, zakladatel buněčné patologie, položil základy vědeckému zkoumání rakoviny. Mikroskop lidem umožnil lépe poznat podstatu zhoubných nádorů a především pomohl lékařům zjistit, zda se během operace podařilo vyjmout zhoubný nádor z těla celý.

 

Jeptišky stály u zrodu epidemiologie

V 18. století byla učiněna 3 důležitá pozorování, která položila základy epidemiologii rakoviny:

  1. V Itálii si poprvé všimli, že u jeptišek se téměř nevyskytuje rakovina děložního čípku (a správně se zamýšleli, zda to nějak souvisí s absencí pohlavního styku).
  2. V Londýně pak přitáhla pozornost rakovina šourku, která se velmi rozšířila mezi tamními kominíky. Za dnes nepříliš častý typ rakoviny mohly saze hromadící se právě pod šourkem kominíků, kteří tehdy hygieně příliš neholdovali.
  3. V Anglii vyšla v té době kniha, která již tehdy upozorňovala na rizika nemírného požívání tabáku. Poprvé bylo tehdy dáno do souvislosti kouření tabáku a vznik rakoviny. Tedy téma, které je stále aktuální i dnes – po více než dvou stech letech.

I samotný původ rakoviny si lidé vysvětlovali během staletí různě – v dějinách se vystřídalo několik různých „teorií rakoviny“. Hippokrates ze vzniku rakoviny podezříval přebytek „černé žluči“, jeho následovníci ještě v 18. století věřili, že rakovina vzniká ze „zkažené“ lymfy. I když postupně mnohým začalo svítat a za původce rakoviny správně označili rakovinově zvrhlé buňky, až do 20. let minulého století se někteří odborníci domnívali, že rakovina může být způsobena například úrazem.

(vek)

Zdroj: www.cancer.org

Líbí se vám článek?
+4 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: