Očkování za rozvoj alergií u dětí nemůže

Rodiče dětí, u kterých je zvýšené riziko alergických onemocnění, se často ptají, zda na rozvoj alergie nemá vliv očkování, a někteří odmítají nechat své děti očkovat.

Prvním, nejčasnějším projevem alergie je atopický ekzém, který se objevuje od 2. měsíce věku a v prvních letech života je jeho výskyt nejvyšší. Je to také doba, kdy je dítě pravidelně očkováno mnoha vakcínami. Tato náhodná souvislost tak někdy budí dojem, že obě události mají nějakou souvislost a že očkování podporuje rozvoj alergie.

Jedna včelička a je to

Proočkovaná Afrika i Evropa

Otázka ovlivnění dětského imunitního systému očkováním se proto stala tématem řady studií, které proběhly jak v Evropě, tak i v Africe. Řeší se dvě základní otázky. První je, zda prevence nemocí očkováním, tj. to, že děti některé nemoci neprodělají, neposiluje rozvoj alergie. Je totiž známo, že stimulace imunity některými bakteriemi nebo viry vede k potlačení alergie. Například lidé, kteří prodělali žloutenku typu A nebo spalničky, jsou do určité míry chráněni před alergiemi. Naopak ale virová infekce RS podporuje rozvoj astmatu.

Očkování: opravdu jen chrání?

Druhou otázkou je, zda očkovací látka nepodporuje rozvoj alergie. V Německu a Švédsku prokázali, že očkování proti dávivému kašli alergii nevyvolává. Dokonce dokázali, že čím více očkování dítě má, tím menší je pravděpodobnost alergie. V jiné studii naopak prokázali vyšší výskyt astmatu u dětí očkovaných proti záškrtu, černému kašli a tetanu ve srovnání s těmi, které očkovány nebyly.

Studie z poslední doby v Německu, která sledovala děti s rizikem rozvoje alergie, ukázala, že očkování během prvního roku života nezvyšuje riziko alergie. Některá očkování, proti planým neštovicím a dávivému kašli, dokonce snižovala riziko ekzému u očkovaných dětí. Také očkování proti tuberkulóze má podle některých studií ochranný vliv před alergiemi.. Většina uvedených znalostí o vztahu alergie a očkování hovoří spíše pro pozitivní nebo neutrální účinek očkování na alergie.

Infekce jako přirozená ochrana?

Tam, kde se prokázal příznivý účinek prodělané přirozené infekce, je otázkou, co je bezpečnější. Epidemie spalniček v Guineji-Bissau například zahubila 25 % nakažených dětí. Ty, které přežili, měli prokazatelně nižší riziko alergií, stojí to ale za takovouto cenu? Navíc tento výsledek nemusí hovořit o ochranném efektu přirozeně prodělané infekce, může znamenat i to, že snáze přežily děti, které mají imunitu již předem jinak nastavenou, a proto odolají infekci a nemají vlohy k alergii. Prvotní ochranou proti alergii tedy není infekce spalničkami, ale stav imunity již před touto infekcí, díky kterému děti infekci lépe odolají a současně lépe vzdorují i alergii.

Doporučení alergologů, infektologů i pediatrů se tedy shodují v podpoře očkování, a to i u dětí s rizikem alergie. Není prokázáno, že by za rozvoj alergie mohlo očkování.

(van)

Zdroj: Gruber, C., Arch Dis Childhood, 2005, 90, 553–555