Pandemie z roku 1918 by i dnes zahubila miliony lidí

Šedesát dva milionů mrtvých lidí. Tak dramatické jsou vědci odhadované následky epidemie, kterou by způsobil pandemický virus chřipky z roku 1918, kdyby se býval vyskytl v roce 2004. Devadesát šest procent úmrtí by přitom pravděpodobně nastalo v chudých zemích, ve kterých je financování zdravotnictví napjaté již za stávajících podmínek. To uvádí v prosincovém vydání časopisu Lancet doktor Christopher J. L. Murray a jeho spolupracovníci.

Srovnání historie se současností...

Vědci při své úvaze využili data o úmrtí získaná ve 27 zemích v průběhu chřipkové pandemie v letech 1918 až 1920. Podle těchto údajů se pak pokusili odhadnout průběh podobné katastrofy v dnešních podmínkách.

Nejohroženější jsou rozvojové krajiny

Statistickým a matematickým zpracováním dostupných čísel z let 1918 až 1920 bylo zjištěno, že v roce 2004 by celosvětově zemřelo 51 až 81 milionů lidí. Pokud by byl takový počet úmrtí zaznamenán během jediného roku, celosvětově by stoupla úmrtnost o 114 procent.

"Bez ohledu na agresivitu případného chřipkového viru by nejhůře dopadly rozvojové a chudé země," odhadují vědci.

Doktor Neil Ferguson z Londýna k závěrům studie doplňuje, že rozdíly v úrovni lékařské péče mezi chudými a bohatými zeměmi dnes rozhodně nejsou menší než v roce 1918. Navíc pokroky v medicíně za posledních 90 let by se v chudých zemích těžko uplatnily.

Možné řešení pro orožené oblasti...

Doktor Ferguson si klade otázku: "Jak je tedy možné zmenšit propastný rozdíl v odhadovaných dopadech na chudé a bohaté země? Částí řešení je zajistit vakcíny, antivirotika a antibiotika pro nejohroženější část populace. Stejně tak je ale možné využít levnějších metod, které rovněž ztíží šíření nákazy. Příkladem může být přechodné uzavření škol, zavedení karantén, ochranných roušek. Tyto postupy lze uplatnit v oblastech, kde nejsou moderní protivirové léky dostupné."

(omat)