Pletysmografie
Pletysmograrie je vyšetřovaní metoda, která slouží k hodnocení kvality prokrvení tkání a poskytuje informace o reaktivitě vyšetřovaných cév. Pletysmografie umožňuje získat záznam pulsových vln pomocí snímače umístěného za vyšetřovanou oblasti.
Jak pletysmografie funguje
Pletysmografická metoda je založena na principu průchodu světelných paprsků tkání vyšetřované oblasti. K vyšetření se požívá přístroj zvaný pletysmograf. Ten obsahuje světelný zdroj, fotodiodu a zobrazovací systém, který může u modernějších digitálních přístrojů komunikovat s počítačem. Světelné paprsky jsou vysílány ze světelného zdroje konstantní intenzitou. Manžeta s vysílající sondou se přikládá při vyšetření na vyšetřovanou oblast. Na protilehlou stranu vyšetřované oblasti se přikládá čidlo.
Zaznamenané informace z fotodiody jsou následně přístrojem zpracovány a zviditelněny jako pletysmografická křivka, na které je zobrazen záznam vyšetření v podobě objemových vln. Při vyšetření je možno některými typy přístrojů snímat i EKG křivku, tep a saturaci (procento okysličené krve v tepně) kyslíku. Posuzování jednotlivých výsledných křivek je nutná určitá zkušenost, protože není jednoznačně určen tvar normálních a patologických křivek. Křivky lékař ukládá, aby si je mohl kdykoliv v budoucnosti prohlédnout, popřípadě porovnat s křivkami z dalších vyšetření. K vyšetření se používá jako další pomůcka tonometr (jednoduchý přístroj určený k měření tlaku).
Kdy je pletysmografie potřeba
Pletysmografie se využívá při klinických známkách tromboflebitidy, trombózy nebo jiných onemocněních spojených se špatným prokrvením dolních nebo horních končetin. Tromboflebitída je zánětlivé onemocnění povrchových žil. Končetina je v průběhu onemocnění teplá a bolestivá. Zánět bývá často v místech rozšíření povrchového žilního systému v tzv. varixech.
Musím se vyšetření bát?
Vyšetření je nebolestivé a nezatěžuje pacienta žádnými riziky. Paprsky, které prochází vyšetřovanou částí těla, jsou z oblasti viditelného spektra. Vyšetření i s přípravou trvá 15-20 min.
Před vyšetřením...
Před vyšetřením je třeba být pět minut v místnosti s teplotou 22 - 24 stupňů Celsia.
Při vyšetření...
Před vyšetřením zůstanete nejdříve vklidu sedět v místnosti, která splnuje standardní podmínky. Poté nasadí lékař na končetinu svody pletysmografu. Na jednu stranu vyšetřované oblasti umístí vysílající elektrodu a z druhé strany snímací elektrodu. Po spuštění přístroje je zaznamenána křivka.
Následně Vám ošetřující personál nasadí nad vyšetřovanou oblast manžetu tonometru a nafoukne ji na 60mmHg (milimetrů sloupce rtuti) po dobu 3-5 minut. Na končetině budete cítit tlak, který není nikterak veliký. Je zhruba třikrát menší než tlak, na který lékař nafukuje manžetu tonometru při klasickém měření krevního tlaku na paži. Po uplynutí příslušné doby ošetřující personál odejme tonometr a zapne znovu pletysmograf. Přístroj znovu zaznamená křivku, kterou přístroj vytiskne nebo u modernějších, tzv. digitálních přístrojů, křivku uchová v paměti. Následně lékař hodnotí změny objemu vyšetřované oblasti pomocí získaných křivek.
Je nějaké omezení po vyšetření...
Vyšetření je bez dalších omezení.
Jiné možnosti
Vyšetření pomocí pletysmografie se provádí standardně v USA. U nás jen na některých pracovištích. Nejvíce požívanou a velmi přesnou metodou k určení stupně a závažnosti flebotrombózy či jen trombózy povrchových žil patří Dopplerovské vyšetření žil. Výše uvedená metoda je nebolestivá, nezatěžuje pacienta žádnými riziky a je velmi přesná. Existuje ještě tzv. celotělová pletysmografie, která se požívá ke stanovení tělesného složení vyšetřovaného jedince.
kas
