Plicní funkce jsou během atak astmatu zhoršovány obezitou

Dynamická hyperinflace plic, která následuje po podání metacholinu, je větší u obézních astmatiků nežli u astmatiků neobézních. Takové je zjištění vědců z University of Otago v Dunedin. To pomáhá vysvětlit, proč je průběh astmatu většinou horší u pacientů s vyšším BMI. Výsledky své studie vědci uveřejnili v odborném časopisu American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine.

Pojem vyšší dynamická hyperinflace znamená, že obézní osoby ztrácejí schopnost vdechovat a vydechovat vzduch tak zhluboka jako osoby s normální hmotností.

V rámci studie její autoři ve skupině celkem třiceti dospělých žen s astmatem sledovali změny průsvitu dýchacích cest a objemu plic, ke kterým docházelo při akutní bronchokonstrikci. Ženy ve skupině byly po deseti klasifikovány jako osoby s normální hmotností, s nadváhou nebo jako obézní. Plicní objemy byly měřeny pomocí pletysmografie.

Stupeň bronchokonstrikce po podání metacholinu se ve skupině nelišil. Byl však pozorován signifikantní rozdíl při hodnocení spirometrie, a to při poklesu vitální kapacity po podání metacholinu. Pokles vitální kapacity byl přímo závislý na rostoucím BMI.

Měření plicního objemu ukázalo, že funkční reziduální kapacita po podání s rostoucím BMI stoupala, zatímco inspirační kapacita plic klesala.

U obézních osob byly však jen zřídka sledovány abnormální hodnoty spirometrie. Vědci se domnívají, že při vyšetřování obézních pacientů s astmatem jsou možnosti spirometrie limitovány.

(sys)

Zdroj: Am J Respir Crit Care Med 2008;177:970–975.