Pod diagnózou astmatu se často skrývá dysfunkce hlasivek

Vědci z University of Iowa College of Medicine v Iowa City zjistili, že pod diagnózou astmatu se často skrývá dysfunkce hlasivek. Výsledky retrospektivní studie vědci uveřejnili v červencovém čísle časopisu Annals of Allergy & Asthma Immunology.

Tato dysfunkce je charakterizována nevhodným sevřením hlasivek během nádechu. Typickým příkladem je náhlé zhoršení dýchání s inspiračním stridorem. To bývá často mylně zaměňováno za pískoty.

Do studie bylo zahrnuto celkem 49 pacientů ve věku od 8 do 25 let. V letech 1989 až 2002 byla u těchto osob diagnostikována dysfunkce hlasivek. Z této skupiny bylo 41 (84 %) pacientů v minulosti léčeno pro astma, avšak diagnóza dysfunkce hlasivek byla potvrzena jako současná pouze u 12 pacientů. Vědci popsali dva odlišné typy dysfunkce hlasivek: dysfunkci indukovanou cvičením (EIVCD) u 29 pacientů a spontánně vzniklou dysfunkci hlasivek (SVCD) u 20 pacientů (z toho 4 měli zároveň i EIVCD).

Vědci se snažili telefonicky kontaktovat všechny tyto pacienty, avšak úspěšní byli pouze u 28 z nich. Z jedenácti kontaktovaných pacientů s SVCD celkem 8 podle doporučení kontaktovalo foniatra a naučilo se tak kontrolovat své příznaky. Nicméně u dvou pacientů, kteří měli zároveň EIVCD, problém pokračoval.

U všech šesti kontaktovaných pacientů s EIVCD působila inhalace anticholinergika (ipratropium bromid) proti dysfunkci preventivně. Z 28 telefonicky kontaktovaných pacientů, došlo u 26 v rozmezí jednoho týdne až pěti let ke kompletnímu vymizení příznaků.

Ann Allergy Asthma Immunol 2006;96:762-763, 794-799.