Podávání ibandronátu i.v. postmenopauzálním ženám – výsledky studie DIVA po dvou letech
Průběh studie
Ve studii bylo zahrnuto celkem 58 center sledujících téměř 1400 pacientek s postmenopauzální osteoporózou. Zde popisovaná práce, která byla publikována v odborném časopise Journal of Rheumatology, se zabývala analýzou dat vzešlých ze dvouletého sledování pacientek. Ty byly léčeny ibandronátem podávaným buď perorálně v dávce 2,5 mg jednou denně, nebo intravenózně v dávce 2 mg každé 2 měsíce či 3 mg každé 3 měsíce.
Hlavními kritérii srovnání byly změny v hodnotě kostní denzity, v sérových koncentracích C-telopeptidu alfa řetězce kolagenu typu 1, a také v počtu a závažnosti nepříznivých účinků. Lépe ze srovnání vyšlo podávání intravenózní, protože bylo srovnatelné s perorálním z hlediska výskytu nežádoucích účinků, ovšem přineslo větší pozitivní změnu v kostní denzitě.
Při každodenní perorální aplikaci došlo za dva roky ke zlepšení kostní denzity o 4,8 %, při intravenózním podávání čtvrtletně stoupla denzita o 6,3 % a při dvouměsíčních intervalech mezi aplikacemi o 6,4 %. Změny hladiny C-telopeptidu byly ve všech pozorovaných skupinách obdobné a pohybovaly se v rozmezí 52,4–59,9 % původních hodnot.
Závěr autorů
Autoři uzavírají, že studie DIVA ve svých výsledcích potvrzuje, že intravenózní podávání ibandronátu ve velkých intervalech není horší než každodenní perorální aplikace. Výsledky navíc ukazují, že je intravenózní aplikace dokonce z hlediska zlepšení kostní denzity výhodnější. Lék je přitom snášen stejně dobře jak v perorálním, tak i při parenterálním podání. Na tomto místě je vhodné poznamenat důležitou zkušenost z jiných studií, publikovaných v nedávné době. Čtvrtletní podávání je podle nich spojeno s lepší compliance pacientek.
(jin)
Zdroj: The Journal of Rheumatology - 2008;35:3.
