Podivná potravinová alergie

Osmatřicetiletá žena byla svým praktickým lékařem odeslána ke gastroenterologovi poté, co si stěžovala na dva roky trvající nadýmání, bolestivé křeče v břiše a řídkou stolici. Obtíže se vždy opakovaly přibližně po 7-10 dnech a trvaly jen 2-3 hodiny. Jedna taková epizoda nastala po konzumaci těstovin v místní restauraci, což pacientku přivedlo k názoru, že jsou její obtíže nějak spojeny s jídlem. Nejprve ze své stravy vyloučila všechny pšeničné potraviny, ale protože obtíže přetrvávaly, přestala jíst i mléčné produkty.
Potravinová alergie

Gastroenterolog nechal provést širokou škálu vyšetření (gastroduodenální fibroskopie, biopsie dvanáctníku, kolonoskopie, enteroklýza a funkční vyšetření pankreatu), aniž byla zjištěna jakákoliv patologie či abnormita. Pacientka nadále považovala za příčinu svých potíží stravu. Požívání různých potravin se spojovalo s nejasnými bolestmi svalů, bolestmi hlavy, poruchami soustředění a únavou. To ženu vedlo k vylučování dalších a dalších potravin ze své diety. Podezření na potravinovou alergii ji nakonec přivedlo až na alergologii.

Fyzikální nález nezaznamenal kromě podvýživy nic mimo normu. Pacientce byla provedena celá baterie testů, ovšem všechny s negativním výsledkem. Rychlost sedimentace a hladina hemoglobinu byly zcela v pořádku. Množství imunoglobulinů v séru bylo v rozmezí normálních hodnot a sérová hladina IgE dosahovala jen 8 IU/ml. Množství protilátek proti endomyziu a gliadinu byla pod dolní detekční hranicí. Potravinová alergie byla za takových podmínek velice nepravděpodobná.

Pacientka se do další kontroly obrátila na léčitele z novinového inzerátu, kterému zaslala vzorek vlasů a samozřejmě peníze. Získaná analýza jmenovala kromě 24 poživatin, na něž je údajně alergická, ještě vodu a plyn ze Severního moře. Právě zmíněné potraviny jí přitom podle jejího názoru doposud nečinily žádné obtíže. I přesto nadále silně omezovala počet potravin, které byla ochotna přijímat. Podle posouzení odborníka na výživu se její dieta stávala nutričně nedostatečnou se značně poddimenzovaným příjmem bílkovin, tuků, stopových prvků i vitaminů rozpustných v tucích.

Jako konečná diagnóza byla stanovena psychologická averze k jídlu spojená se syndromem dráždivého tračníku. Pacientka ovšem nehodlala takovou diagnózu přijmout a požádala svého praktického lékaře o doporučení k jinému specialistovi.

Chapel H, Haeney M, Misbah S, Snowden N. Essentials of Clinical Immunology. Blackwell Publishing, 2006.