Porušená kontrola kmenových buněk může vést k rakovině

Výzkumníci mají nyní v rukou nový nástroj ke zkoumání rakoviny – a také novou příležitost najít nové léky na její léčbu. Ze tkáně prostaty se jim podařilo izolovat a geneticky pozměnit kmenové buňky tak, aby podnítili rozvoj rakovinného bujení.

Univerzální lék na rakovinu nebude, individuálně zacílený ano.
Univerzální lék na rakovinu nebude, individuálně zacílený ano.

Owen Witte z institutu Howarda Hughese na Kalifornské univerzitě v Los Angeles tuto novinku zveřejnil 20. února 2010 na výročním setkání vědecké společnosti American Association for the Advancement of Science.

Buňky (jako) nové

Mnohé tkáně obsahují ostrůvky kmenových buněk, ze kterých se obnovují tkáňové buňky poškozené nebo zničené. Tento mechanismus zafunguje například tehdy, když se spálíme na sluníčku. Jiným příkladem jsou kmenové buňky v prsní tkáni, kde se jejich množením vytváří během těhotenství buňky žlázové, schopné tvořit mateřské mléko.

Pro tyto buňky je zcela typické, že se dokážou samy obnovovat. To znamená, že jsou schopny vytvářet jak specializované buňky tkání, tak nové kmenové buňky.

Nekontrolované bujení

Narůstá množství důkazů podporujících hypotézu, že kmenové buňky jsou spjaty s rakovinným bujením. „Mutace mají sklon se v těchto buňkách hromadit,“ říká Witte. „A není toho moc, co odlišuje rakovinné buňky schopné nekontrolovaně se množit od buněk kmenových, z nichž se množí buňky tkání. Kmenové buňky mají obrovskou kapacitu sebeobnovy. Pokud jsou kontrolní mechanismy regulující tuto obnovu narušeny, mohou se buňky zvrhnout.“

Nebezpečný kmen

Mnoho vědců předpokládá, že ačkoli jsou nádory tvořeny mnoha buňkami, pouze ty vzešlé z množení kmenových buněk přispívají k růstu nádoru. U některých typů bujení, jako jsou nádor prsu nebo leukémie, je tato myšlenka již obecně přijímána. U jiných nádorů, jako je nádor prostaty, který studoval Wittův tým, ještě nejsou data jednoznačná.

 

Zdravá tkáň versus nádor

Wittova skupina zkoumala vztah mezi kmenovými buňkami zdravé prostatické tkáně a kmenovými buňkami nádoru prostaty. Šli na to izolací jednotlivých druhů buněk z nádoru prostaty u myší. Získané buněčné kultury pěstovali a kombinovali, aby získali představu o jejich spolupráci a interakci. Nyní poprvé se povedlo stejný postup použít při zkoumání lidského vzorku. Důležité je také objevení způsobu, jak genetickou manipulací proměnit zdravou kmenovou buňku prostaty na buňku nádorovou.

Univerzální lék neexistuje

Výzkumná skupina teprve uvádí objevené techniky do praxe. Witte ale již nyní říká, že tyto techniky poskytují výhodnou cestu ke zkoumání nových léků. Pro experimenty je možno nechat růst nové nádorové buňky. Doposud ale vědci neznali genetickou povahu těchto rakovinných buněk. Nevěděli tak, z jakého důvodu se jejich růst vymkl kontrole organismu. Léky, které účinkují u jednoho druhu buněk a zastavují jejich růst, mohou u jiného druhu rakovinných buněk, vzniklého jinou mutací, selhat. Když při výzkumu vyjdou lékaři z prostatické kmenové buňky, přesně vědí, jaká mutace spustila zhoubné bujení.

„Zde můžete přeprogramovat genetický kód a pak porovnávat výsledky s přihlédnutím k látce, kterou jsme k indukci změn použili,“ vysvětluje Witte.

Přesně zacílené léky

Toto upřesnění může urychlit vývoj nové generace účinných a cílených léčiv. Nový přístup dá specialistům také lepší povědomí o genetické výbavě rakovinných buněk zasažených zkoumanými látkami.

Navíc budou vědci schopni lépe vybrat léčiva vhodná pro toho kterého individuálního pacienta. „Na poli výzkumu rakoviny se objevilo mnoho nových cílených léčiv,“ rozvádí Witte, „nyní musíme najít způsob, jak nejlépe tato léčiva použít.“

(shmt)

Zdroj: Přednáška „Rethinking the Science, Biology, and Importance of Stem Cells in Regenerative Medicine“, sobota 20. února 2010, San Diego Convention Center, http://www.medicalnewstoday.com/articles/179888.php

Líbí se vám článek?
+4 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: