Pouhých patnáct vykouřených cigaret denně dokáže zmutovat DNA

Odhad, že každých 15 vykouřených cigaret způsobí průměrně jednu mutaci DNA, která se následně může proměnit až ve zhoubný nádor, provedli britští vědci na základě svých výzkumů genetické informace malobuněčného plicního karcinomu – jednoho z nejnebezpečnějších nádorů vyvolaných kouřením.

Krabička cigaret jako ruská ruleta

V rámci celosvětového programu, ve kterém se vědci snaží popsat genetickou informaci všech nejčastějších a nejdůležitějších druhů zhoubných nádorů, se právě britští odborníci z Univerzity v Cambridge zaměřili na malobuněčný karcinom plic a také zhoubný melanom. V obou případech se jedná o velmi agresivní a jen těžko léčitelné nádory, z nichž malobuněčný karcinom plic je nejčastější mezi kuřáky.

Kolik jich vykouříte vy?
Kolik jich vykouříte vy?

V genetické informaci plicního karcinomu nalezli vědci téměř 23 tisíc mutací, kterými se nádorová buňka lišila od normálních buněk zdravé tkáně stejného jedince. Samotní odborníci přiznávají, že tak vysoké číslo neočekávali, a z tohoto čísla také učinili hrubý odhad, že každých patnáct vykouřených cigaret způsobí přibližně jednu mutaci v zatím zdravé plicní buňce. Protože nikdy není jisté, zda právě další mutace nepovede k malignímu zvratu a následnému vzniku rakoviny, představuje každá krabička vykouřených cigaret něco jako nové kolo ruské rulety.

Ochranné buněčné mechanismy se časem vyčerpají

K velkému štěstí všech kuřáků se většina mutací odehrává v „hluchých“ místech genomu, která nekódují žádné geny. Na druhou stranu se pravděpodobnost, že se některá z mutací „strefí“ do důležitého místa kódujícího geny spojené s rakovinou, zvyšuje s každou další vykouřenou cigaretou.

V buňkách se běžně vyskytují mechanismy, které mají za úkol opravovat mutace vzniklé v genetické informaci, a tyto mechanismy jsou pravděpodobně nejaktivnější právě v místech, která kódují důležité geny. Přesto setrvalý nápor karcinogenních látek z cigaretového dýmu, případně ze životního prostředí, postupem času pravděpodobně překoná i tuto bariéru a dříve či později se objeví mutace spouštějící proces, na jehož konci bude stát „plnohodnotná“ nádorová buňka.

(vek)

Zdroj: http://www.medicalnewstoday.com/articles/174409.php

Líbí se vám článek?
0 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
 
 
Když tuhne krev v žilách aneb Jak vzniká trombóza
Články: Když tuhne krev v žilách aneb Jak vzniká trombóza
O spojitosti mezi hlubokou...
Alergie hrozí i při čištění zubů
Články: Alergie hrozí i při čištění zubů
Dvakrát denně dvě minuty...
Kůže nemusí zežloutnout jen z virové hepatitidy
Články: Kůže nemusí zežloutnout jen z virové hepatitidy
Když se řekne žloutenka...
Muzea, hrady, zámky .... 30.000 památek z celé ČR
Vaginální výtok: poznáte, co je normální, a co už ne?
Na akromegalii mohou upozornit bolest hlavy i potíže s očima
Články: Na akromegalii mohou upozornit bolest hlavy i potíže s očima
Typické příznaky spojené s...
Zbavte se modřiny snadno a rychle
Články: Zbavte se modřiny snadno a rychle
K modřině lze přijít dnes a...
Pěšky nebo na kole - Tipy na výlety
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Soutěžte o krém pro péči o suchou pokožku  celý článek

x