Pozátěžová bronchokonstrikce u dětí s atopickým ekzémem

  • Redakce uLékaře.cz
  • 14.9.2008
  • Aktualizace: 26.9.2008
  • Bez alergie
Děti trpící atopickým ekzémem mají až v 50 % případů současně i astma. Nespecifická bronchiální hyperreaktivita je u nich také velmi častá, a to nezávisle na jiných astmatických příznacích. Fyzická aktivita je obecně známým spouštěčem astmatických záchvatů. Pozátěžový bronchospasmus se vyskytuje u 40–90% astmatiků a u 40% pacientů trpících alergickou rýmou. U dětí s atopickým ekzémem je popisován pozátěžový bronchospasmus v 0–70% případů.
Děti s atopickým ekzémem mají častěji astma
Děti s atopickým ekzémem mají častěji astma

Jak rozpoznat bronchospasmus

Diagnóza pozátěžového bronchospasmu je stanovována na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a pozátěžového funkčního vyšetření plic. Nejvhodnější je zátěž volným během, nejlépe venku. Autoři studie si vytkli za cíl zjistit, jaké procento ekzematiků má pozátěžový bronchospasmus. Snažili se také najít faktory, podle kterých je možné jej předvídat.

Studie dětských pacientů

Za tím účelem sledovali 55 dětí s atopickým ekzémem a 17 zdravých dětí. Všechny děti byly klinicky podrobně vyšetřeny, byly jim provedeny kožní alergologické testy na nejběžnější inhalační a potravinové alergeny a dále podstoupily zátěžové funkční vyšetření plic se šestiminutovou zátěží volným během.

Spirometrie byla provedena před zátěží a poté do jedenácti minut po ní. Bronchospasmem po zátěži reagovalo 23% ekzematiků, ale žádné zdravé dítě. Celkem 29% ekzematiků pozátěžové obtíže udávalo podle svých pocitů, ale jak se ukázalo vyšetřením, tyto údaje nebyly vždy věrohodné a vyšetřením často nebyly potvrzeny. Přesně 20% ekzematiků mělo astma, 60% ekzematiků mělo alergickou rýmu a 50% alergický zánět spojivek.

 

Vztah bronchospasmu s jinými onemocněními

Pozátěžový bronchospasmus nekoreloval ani s jedním z následujících onemocnění: astma, alergická rýma, alergický zánět spojivek. Nesouvisel také se závažností ekzému ani s pozitivitou kožních testů. Studie prokázala, že pozátěžový bronchospasmus je u ekzematiků velmi častý, ale že ho nelze předpovědět ani podle anamnézy, ani podle fyzikálního vyšetření.

To vysvětluje časté opomíjení této diagnózy u ekzematiků. Přitom nerozpoznané a neléčené pozátěžové dechové obtíže mohou pacienty omezovat v pohybových aktivitách, a tak snižovat jejich trénovanost a celkovou fyzickou odolnost. Mohou jim také působit další psychosociální problémy (kromě samotného ekzému).

V budoucnu je nutné na tyto obtíže myslet a pacienty s ekzémem pravidelně podrobovat zátěžovému vyšetření funkce plic. Dosud není jasné, zda pozátěžový bronchospasmus znamená vyšší riziko rozvoje astmatu. Toto zkoumání je předmětem dalších dlouhodobých studií.

(van)

Zdroj: Caffarelli C, a spol. Pediatr Allergy Immunol 2006;16.

Líbí se vám článek?
+1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Belobaza je krém pro každodenní péči, ochranu a regeneraci suché, citlivé a podrážděné pokožky.

 celý článek

x